130 let
Theresa Mayová se pokusí brexitovou dohodu prosadit počtvrté.

Theresa Mayová se pokusí brexitovou dohodu prosadit počtvrté. | foto: Reuters

MACHÁČEK: Nový tah britské premiérky

Názory
  •   13:37
praha - Britská premiérka Theresa Mayová čelí tlakům na své odvolání a narůstající síle odpůrců v domovské Konzervativní straně. Proto připravuje úplně novou taktiku, která jí může pomoci prosadit brexit a vyhnout se účasti Británie ve volbách do Evropského parlamentu.

Když to zjednodušíme, místo brexitové smlouvy Mayová parlamentu navrhne schválení legislativy, která převede brexitovou smlouvu rovnou do zákona. Takový zákon bude možné v budoucnosti doplňovat dodatky, jež budou schváleny podle toho, která většina v parlamentu převládne. Buď se půjde cestou celní unie, jak si přejí labouristé, přesněji jejich část, nebo si nějaký svůj dodatek přidají konzervativci.

Je to sázka do loterie. O smlouvě už se hlasovalo třikrát – a pokaždé Mayová prohrála. Pokud prohraje i počtvrté, nastane ještě větší chaos, než jaký panuje nyní.

Mayová se sice oficiálně staví proti celní unii, ale prý je možná ve skutečnosti smířena s tím, že nějaký kompromis bude muset s vedením Labouristické strany uzavřít, a to přesto, že si s Jeremym Corbynem vzájemně příliš nevěří. Kdyby se nedohodla s Corbynem, bude se muset domluvit s nějakou frakcí labouristů, což je ovšem riskantnější.

Pokud Mayová i počtvrté prohraje, budou se konat v Británii nejen evropské volby, ale brzy i volby do britského parlamentu. Důležitá je jedna věc: to, že Británii momentálně nehrozí tvrdý brexit, je důsledkem toho, co vyjednala vysmívaná Mayová v Bruselu, nikoli toho, že britský parlament tvrdý brexit opakovaně „zakázal“.

Tvrdý brexit se ale možná časem přece jen stane realitou – pokud bude premiérem Boris Johnson, který ho má v programu a připadá mu jako báječná věc.

Agentura Bloomberg upozorňuje, že největší ruský spojenec, tedy Bělorusko, se obává, že bude Ruskem donuceno vstoupit do nějakého soustátí či federace. Rusko běloruskou ekonomiku dotuje a nyní hrozí zrušením těchto dotací, pokud Bělorusko nepřistoupí na nějakou formu integrace.

Hlavním smyslem této operace ale je umožnit prezidentu Putinovi pokračovat ve funkci prezidenta i po roce 2024, což mu nyní zakazuje ústava. Pohlcením Běloruska by totiž vznikla nová entita, na niž by se ústavní omezení už nemusela vztahovat.

Navíc je Putin údajně stále nervóznější z představy, že by se Bělorusko mohlo vyloupnout z ruského orbitu a sféry vlivu. Putin je po Stalinovi nejdéle sloužícím lídrem Ruska a opakovaně vyloučil, že by chtěl měnit ústavu, aby se mohl stát prezidentem znovu.

Kazašský model, kdy prezident Nazarbajev sice oficiálně rezignuje, ale nadále zůstane de facto u moci a zemi kontroluje, není podle pozorovatelů v Rusku možný. Z tohoto pohledu se pohlcení Běloruska jeví jako jediné řešení, zvlášť když Rusko dokáže způsobit v Bělorusku totální ekonomický kolaps zastavením dodávek ropy a plynu.

Poznámka Monitoru JM: Zdá se to všechno docela logické, na druhou stranu se jako naivní jeví přístup západních analytiků, když věří Putinovi, že nebude chtít měnit ústavu, aby mohl déle vládnout. Porušit slovo a lhát je něco, co Putin udělá bez mrknutí oka.

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

Autor: Jan Macháček