Tak zaprvé tu máme Itálii (tedy za studené války součást Západu), kde to v Evropě začalo a nejvíc se rozvinulo a která k restrikcím musela přistoupit dřív než ostatní. Pak tu máme třeba Dánsko, jež bylo od podobně přísné jako třeba Česká republika nebo Slovensko. Část Německa byla navíc dříve za železnou oponou apod.
Pokud nějaké rozdíly existovaly, začaly se v posledních dnech a hodinách velice rychle stírat. Pokud má někdo pocit, že třeba Praha dnes vypadá jako město duchů, tak takto už většinou vypadá či za několik hodin, maximálně dní bude vypadat celá Evropa i Severní Amerika bez výjimky. Podle někoho laxně a podle někoho liberálně – jak je libo – se chovaly vlády Francie, Německa a Británie. Ve Francii se například ještě v neděli konaly komunální volby, ale od té doby pařížská vláda zcela srovnala svá opatření se zeměmi střední Evropy. Dokonce je předehnala. Tak například všechny francouzské automobilky Peugeot, Citroën i Renault zastavily výrobu už v pondělí.
Ještě minulý týden se za humny – tedy v Lipsku či v Berlíně – konaly masově navštívené fotbalové zápasy, zatímco v České republice se už nechodilo do školy. Dnes už německá kancléřka zakázala skoro všechno: bary, kasina, a dokonce i veřejné domy, tedy bordely. V Německu zůstávají stále otevřené restaurace, pokud jsou od sebe stoly vzdálené jeden a půl metru. To se ale může do večera změnit. Německé automobilky stále vyrábějí, ale mají přestat v pátek. Třeba to ještě uspíší.
Nejliberálněji či nejlaxněji – jak je libo – si počíná Británie, ale i tam to spěje k rychlému konci.
To, co se dělo, respektive nedělo – opět jak je komu libo – v Německu či v Británii, ovšem vycházelo z různého názoru na celou věc. Když to shrneme, Němci vycházeli z toho, že kapacita jejich zdravotnictví je největší v Evropě, že je tzv. nejrobustnější, a to z pohledu lidských a přístrojových kapacit i lůžek. Dále vycházeli z toho, že tamější obyvatelstvo je velmi disciplinované, a stačí mu tedy nějaké chování doporučit. Němci si také mysleli, že stačí izolovat starší obyvatelstvo a soustředit se na něj. Německá kancléřka Angela Merkelová kromě toho prohlásila, že nakazit se mohou až dvě třetiny Němců.
To je ovšem názor, který má podporu jedné části vědecké komunity. Opíral se o něj i britský premiér Boris Johnson, který se odvolával na „moderní vědecký názor“. Hlavní vědecký poradce britské vlády sir Patrick Vallance totiž razil ideu, že britský přístup k věci se má opírat o to, že nakazit se má 60 až 70 procent Britů – s tím, že jedině tak se vytvoří tzv. kolektivní imunita
(anglicky „herd immunity“, čili doslova dokonce stádní imunita, což jsem se rozhodl takto nepřeložit), která bude přerušovat řetězce nákazy, až se její šíření dostane na přijatelnou úroveň. Tento názor vycházel i z toho, že podle odhadu britských vědců se bude nový koronavir každoročně sezonně vracet jako obyčejná chřipka.
Z tohoto pohledu Britům nevadilo, že mají všude otevřeno a neruší ani sportovní utkání. Jiná skupina vědců ale od počátku považovala daný postup za absolutní hazard, a 200 britských vědců dokonce odeslalo v sobotu petici proti konceptu kolektivní imunity. Britská vláda se už od podpory tohoto postupu stáhla s tím, že „kolektivní imunita je prý pouze vědecký koncept, nikoli vládní politika“. Ještě v neděli se v Británii běžel půlmaraton ve městě Bath, konala se masová oslava dne svatého Patrika v Londýně, nakonec ale včera už britský premiér indikoval, že větší shromáždění lidí zakáže. Je otázka dní a hodin, kdy se Británie zařadí ke svým evropským sousedům. Možná bude hlavní vědecký poradce britské vlády i se svou stádní imunitou vyměněn dřív, než dočtete tento článek.
Když český premiér Babiš prohlásil, že jsme ve válce s virem, byl kritizován, že se mu líbí slovo „válka“ a že je malý Putin a diktátor. Stejná slova o válce s virem ale pronesli už i prezident Macron a kancléřka Merkelová. Takže i tady nám probíhá normální globalizace či kolektivní europeizace.
Přečteno dnes v Českém rozhlase Plus.
…
Nyní několik nápadů z dnešní názorové stránky Financial Times. Izabella Kaminská navrhuje, aby aby vlády přesunuly zaměstnance aerolinií k dočasné pomoci ve zdravotnictví. Většina posádek letadel jsou totiž lidí trénování na krizové situace. Jsou to většinou mladí a zdraví lidé. Jen v Británii jich je 90 000. Lepší, než když je aerolinie je propustí a budou sedět doma.
…
Obrovský rozsah ekonomického propadu podle Martina Sandbu znamená, že vlády se musejí připravit na naprosto bezprecedentní výpadky příjmů veřejných financí. Nemělo by to vést k nějakému poplachu. Naopak. Pokud vlády neumožní dostatečné schodky na úrovni, která bude muset být ještě větší než během globální krize, bude možné konstatovat, že vlády dělají špatně svou práci. Mezi lety 2008 a 2010 vzrostly schodky zemí G7 mezi 10 a 25 procenty HDP. Rozpočtové schodky se zvýšily na 4 až 10 procent HDP. Fiskální stimul bude muset být větší než během finanční krize v letech 2008–2010.
…
Podle Martina Wolfa španělská chřipka během roku 1918 postupovala ve třech vlnách. V našem případě to vypadá, že mrtvých bude mnohem méně než tehdy, ale nemoc také tak snadno nezmizí. Pokud by tomu tak bylo, svět se možná nevrátí k předkrizovému chování dříve než v roce 2021. Mladší lidé možná začnou fungovat normálně dřív a bude jim to umožněno. Ale pro starší lidi to neplatí. Navíc – pokud se některé země s nákazou vypořádají, budou si karanténu hlídat proti jiným zemím. Ekonomický dopad tedy bude hluboký a hlavně dlouhý.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
