Humánní trest

Z hlediska provádění trestu smrti bych byl pro jednu z následujících možností: Gilotina a nebo poprava inhalací dusíku.U gilotiny je to vcelku jasné, smrt nastává prakticky ihned po bezvědomí. U dusíku jde o to, že tento plyn spolehlivě přivede člověka do hlubokého bezvědomí aniž by pociťoval dusivý reflex. Z těla se vylučuje oxid uhličitý stejně jako dříve, ale okysličení krve klesá. Minimálně použití dusíku místo thiopentalu bych považoval za rozumný krok. Navíc není potřeba složitě shánět dodavatele. Oproti tomu mi přijde plynová komora a nebo elektrické křeslo jako tupé barbarství.

doufej abys nebyl na špatném

doufej abys nebyl na špatném místě ve špatný čas a soudce neměl migrénu....

Já si dovolím s vámi lehce polemizovat

Asi nejkontroverznější zločinec Kajínek nedostal sice trest smrti.Co je mu to platné,když soudy nechtějí jeho případ znovu otevřít,i když se všeobecně připouští řada pochybení policie.Tak že sice nedostane provaz ani kulku,ale shnije v kriminálu.Vůbec se ho nechci zastávat,ale kam se vytratilo právo na spravedlivý proces?

Když se to týká nás

Kolega Peterczechpíše: "Pokud by Vám, Houdo, někdo zavraždil osobu Vám blízkou, asi nejste tak moc vadný, abyste za vraha orodoval." Dovolil bych si oponovat stejným argumentem: kdyby Vám neprávem odsoudili někoho blízkého a popravili, jak byste se s tím vyrovnával? Díky DNA byla dodatečně zjištěna řada pochybení a justičních omylů. Problém trestu smrti, jak již bylo řečeno, spočívá v nemožnosti nápravy, v jeho absolutnosti. Nemohu se smířit s tím, že výkonem spravedlnosti je vykonána jiná nespravedlnost. Vrah zůstane nepotrestán a nevinný je zavražděn. Než toto riskovat, pak raději nemít trest smrti.Teoretická diskuze nad tímto tématem probíhá dlouhou řádku let a nemá přijatelný závěr, protože jak zastánci, tak odpůrci, mají logické argumenty. Určitým vodítkem může být empatie. Pokusme se vžít do subjektivních pocitů aktérů: pomstychtivost pozůstalých po oběti vraždy, zoufalství nevinného, čekajícího na popravu, případně jeho blízkých (potomků)... A nakonec: nebylo by pro skutečného, psychicky narušeného vraha daleko horším trestem umístěním na samotku s tvrdým režimem výkonu trestu?

....

Někdo tady zmínil Skandinávii, že tam jsou velice vyspělí lidé. Považujete za vyspělé a rozumné umístit do luxusního vězení takového Breivika? Jak se má cítit veřejnost a pozůstalí, když vidí, že sice je v lapáku, ale je to jen takový trochu nepříjemný tábor....... Samozřejmě, každá věc i sebelepší, se dá zneužít. Dá se zneužít i ta nejhorší věc na světě. Pokud však porovnám právo obětí a pozůstalých, mám neodbytný pocit, že jejich právo mi je svatější, než právo vraha. Jediným arguementem, se kterým souhlasím, jsou justiční omyly.

Máte pravdu: částečně.

Máte pravdu: částečně. Skutečně existují zrůdy a činy, které si trest absolutní zaslouží. Z tohoto důvodu bych proti němu nebyl; ostatně, třeba oběť Dennise McGuira (těhotná žena) trpěla nepopsatelně více, než vrah sám.Jenže: trest smrti se dá i zneužít - statistiky nespravedlivě popravených (myslím tím USA) nejsou žádným tajemstvím.Proč se tomu děje? Veřejnost si žádá rychlé vyřešení, prokurátor lidu naslouchá a "dobře" vedný výslech udělá své. Všichni to chtějí mít z krku a udělat si čárku.To je ve zkratce jeden argument proti.Další souvisí se sociálním statutem. Kolik majetných lidí bylo odsouzeno k trestu smrti? A kolik nemajetných? Jak dopadne proces s armádou drahých právníků a jak s advokátem ex offo?Myslíte si, že by H.J. Simpson, kdyby byl chudý černoch a zabil bělošku, vyvázl jako nevinný? A myslíte si, že kdyby zmíněný McGuire byl bohatý, skončil by na cele smrti?Pouze pokud by tento trest nebyl selektivní, byl by obhajitelný. Ale protože absolutní spravedlnosti nelze učinit za dost a omyl v tomto případě nelze napravit, musím se - i když v některých případech jen nerad - postavit proti trestu smrti.Samozřejmě, stejně nepřijatelný je i stav, kdy brutální vrah dostane 12 let a po 8 jde na svobodu. Nebo žije v luxusním kriminále s televizí, playstationem a posilovnou jako třeba Breivik. Ale to je jiný příběh.

Jedna věc je posouzení

Jedna věc je posouzení oprávněnosti existence "trestu" smrti v rovině teoretické a filozofické, druhou pak jeho průvodní aspekty a okolnosti v kontextu té které společnosti. Je smutným faktem, že v žádné společnosti, co na Zemi kdy existovala nebo existuje, se nikdy všem neměřilo stejným metrem. Ani zjevně nikdy nebude. Vždy měli bohatí a mocní svá privilegia, která je často činila zcela nedotknutelnými. Pokud by tedy jakýkoli trest připadal v úvahu jen za dodržení podmínek absolutní rovnosti pro všechny, nemohlo by se trestat vůbec. Vezměme si za příklad ČR. Mnozí lidé si zde nakradli, nebo podvodem získali obrovské peníze, které je učinily beztrestnými. Je to snad důvod pro to, abychom přestali trestat ty obyčejné zloděje, kteří kradou v řádu tisíců, max. statisíců? Argument nebezpečím justičního omylu nebo dokonce vykonstruovaným procesem je zajisté závažný, nicméně k odstranění nepohodlného člověka existuje tisíce jiných, mnohem decentnějších způsobů. Mazaný diktátor by mohl tento trest i zrušit, úmrtí ve vězení nebo ještě lépe někde doma nebo na chatě na náhlou srdeční slabost, popřípadě nevysvětlitelné zmizení tamtéž, zdaleka takové emoce nevyvolává. Ve zkorumpované společnosti, kde vládne všemocná tajná policie a nelze se dovolat nezávislého posouzení případu, není vlastně trestu smrti ani třeba. Řeč je o trestu smrti v demokratické společnosti, kde rozhoduje přání většiny voličů a kde existuje svobodný přístup k informacím a nezávislé instituce - policie, soudy, média. Vím, utopie....

Jak by řekli pan Koh: "To

Jak by řekli pan Koh: "To vědí pane Roubíček, voko za voko, zub za zub. Tak bych prosil vši pětku vpravo dole."

Klást paralelu mezi

Klást paralelu mezi vyvražďováním v nacistických vyhlazovacích táborech a trestem smrti jakožto výsledku velmi zdlouhavého soudního řízení s možností několikerého odvolání v relativně demokratické zemi může jenom naprostý idiot. Je vidět, že humanitně zaměřené vzdělání v tomto státě produkuje jen intelektuální odpad. Profesor Vondráček, známý český psychiatr a velmi moudrý člověk, označil trest smrti jako ritualizovanou pomstu, umožňující dosáhnout pozůstalým určité míry oprávněné satisfakce společensky přijatelnou formou, tedy v souladu se zákonem. Nezbývá než souhlasit. V zásadě je to tedy také jakási prevence vendety ze strany přátel a rodinných příslušníků oběti.Z celospolečenského hlediska se pak jedná o nutnost eliminace mimořádně nebezpečných jedinců. Odstrašující funkce je spíše slabší, většina vraždících individuí jsou lidé s narušenou psychikou, kteří často vůbec nedomýšlejí dosah a důsledky svého jednání. Jednají zkratkovitě a impulsivně. O důvod více k jejich odstranění.

....

Jde samozřejmě o prostředí, které má vliv na mnohé, i na strach ze smrti a k tomu odpovídající úroveň kriminality. Ve Skandinávii byli prostě lidé dost dlouho kultivováni, až k přirozeným pravidlům slušnosti dali větší prostor, než kdekoliv jinde. Že by ve Skandinávii rostla krminalita díky "kapitalismu", tak to s vámi nesouhlasím. Domnívám se, že to jsou zásadně jiné vlivy a to zejména způsob výchovy a způsob života přistěhovalců, kteří maji prostě jiné morální zásady. Pokud lidi necháte delší dobu (v řádu generací) v rozumných (nenuzných) a v rámci možností v neměnných podmínkách, kultivují se. Pokud budou lidé žít v nuzných podmínkách a používat spíše základní způsoby života (pudové chování) bez důvery v zákony, tak agresivita rapidně stoupne a strach ze smrti rapidně klesne. Lidé se prostě sníží k chováním, které jim zjednodušší život. Máme to jasně zakódováno v těle jako zvířata a je to přirozené. Osobně se domnívám, že vyvolat strach ze smrti a odradit od páchání tresné činnosti je jen dílčím prvkem trestu smrti. Pro mě zásadnějším prvkem je ten, že absolutní trest odstraní jedince, kteří jsou abnormálně nebezpeční a to, že by byli do konce života drženi ve vězení, ve mně nebudí dostatečnou důvěru a není pro mě dostatečným řešením. Strach ze zabití rozhodně neprodukuje radost ze života, to je pravda, ale rozhodně produkuje tvořivost ducha. Pokud vám bude hrozit smrt, uděláte vše možné i nemožné, abyste se zachránil. To byste koukal, jak vám vaše skrytá tvořist dokáže zachránit život.

....

Jenže zde narážíme na pravidla, která tvoří většina. Pokud máte dojem, že vám pravidla nevyhovují, zvolte jiný režim, změňte stát, změňte ty pravidla.Samozřejmě můžete bojovat proti zřízení, ale nezapomeňte i ostatní mají svůj úhel pohledu a myslí si o vás opak a posuzují vaše jednání podle svých měřítek, tak jak to činíte vy o nich. Kde je pravda, je neřešitelný oříšek, to se asi shodneme.Problém je, že se někde musíte zastavit, u nějaké hranice a přestat přemýšlet coby. Ano, justiční omyly se stávají. Ale tímto způsobem bychom nemohli konat nikdy nic, protože nemáme nikdy dost informací a nevíme, komu by to či ono jednání ublížilo.Ale pokud se budeme bavit o právu někoho usmrtit, tak zde jsem jedině pro. Filozoficky s tím souhlasím, tedy za určitých okolností (zákonnost).Osobně nesouhlasím s názorem, že člověk jako bytost je něco výjimečného, že bychom měli posuzovat člověka jako nedotknutelnou bytost. Osobně zastávám názor, že bychom měli posuzovat jednání člověka v čase a místě. Jsem ateista a materialista. Domnívám se, že zde existuje jednoznačná evoluce a lidstvo si jen vybralo chvilku, kdy je na vrcholku.Smrt jako taková je přirozená věc. Smrt není přirozená jen v podobě skonání stářím. I nemoc je vlastně jistou formou vraždy. Takže osobně smrt způsobenou člověk člověku beru z filozofického pohledu na věc, jako přirozenou, stanovil jsem si jen hranici, kdy to budu akceptovat, tj. zákonnost, rozhodnutí většiny.Osobně hodnotím tedy jen okolnosti, za kterých taková smrt přijde. Osobně se pak ztotožňuji se sebeobranou a trestem smrti. Je to prostě daň za to, že máme klid a můžeme se rozvíjet v rámci společenského dohody, pokud budeme dodržovat pravidla, nic se nestane, pokud se něco stane, vytvořili jsme páky (policii a soudy), aby pachatel dostal trest, se kterým souhlasím a beru ho jako kompenzaci.Představte si, kdyby nebyla pravidla (zákony), neexistovala by nějaká záruka, že pravidla budou dodržovat všichni (v rámci jisté tolerance, že se to nepodaří vždy uhlídat), pak bychom se museli spolehnout jen na sebe, na svá rozhodnutí. Automaticky by to vedlo k anarchii a právu silnějšího a zabíjení by bylo více, bez ohledu na názor jakékoliv skupiny, protože každý by se řídil pouze tím, zabij, nebo budeš zabit.

"změňte ta pravidla"

Právě, trest smrti dlouho nebyl ve Skandinávii vykonáván, a přesto byla kriminalita nízká. Roste až v posledních letech spolu s růstem imigrace a průnikem globalizujícího "kapitalismu". Takže usmrcování není dost účinným nástrojem kultivace. Strach ze zabití neprodukuje radost ze života a svobodu tvořivého ducha.

Trest smrti je nepřijatelný

Trest smrti je nepřijatelný pro civilizované národy z důvodu neodvolatelnosti výkonu , možného zneužití nebo omylu! V minolosti se sekaly hlavy, ruce, čtvrtilo se, ale stejně se kradlo a vraždilo! Naopak pocit, že budu velmi rychle vypátrán, dopaden , usvědřen a odsouzen, je větší odstrašení než trest jako takový, ikdyž to zcela takové zločiny neodstraní! Společnost , která používá absolutní trest, je společností nemocnou a v samé podstatě zločinou, protože se už nejedná o trest, ale o pomstu!

Ani jedna urážka, jen

Ani jedna urážka, jen konstatování!! Když napíši, že trest smrti je nepřijatelný z důvodu možného zneužití nebo omylu a je neodvolatelný,a že společnost má jiné možnosti jak potrestat takové pachatele, tak co chceš diskutovat?