Strategie rozšíření, kterou připravil tým eurokomisaře Štefana Füleho, zdůrazňuje, že v jádru procesu vždy stojí otázka existence právního státu a vlády práva. "Otázky právní reformy a boje s organizovaným zločinem a korupcí musí země vyřešit v časném stadiu přístupových rozhovorů," připomněla tisková zpráva komise. Globální ekonomická krize prý zase podtrhla nutnost posílení ekonomik a konkurenceschopnosti.
Nedávné události v zemích, kterých se případné rozšíření týká, pak podle komise připomněly potřebu posilování demokratických institucí a snah o to, aby tamní demokracie byla co nejširší.
ČTĚTE TAKÉ: |
Garance práv a svobod
Země západního Balkánu i Turecko by podle komise měly dalšími reformami zajistit praktické respektování principů svobody vyjadřování a práv menšin, včetně menšiny romské. Potřeba jsou také "robustnější" opatření na ochranu proti diskriminaci, především kvůli sexuální orientaci.
Albánie byla dosud možným kandidátem na členství v EU, o které požádala v roce 2009 (více čtěte ZDE). Komise dnes připomněla, že země přijala řadu reforem a doporučila udělení kandidátského statusu s tím, že Tirana musí dál bojovat s organizovaným zločinem a korupcí. Před zahájením přístupových rozhovorů by navíc měla zintenzivnit reformy v klíčových oblastech, především v otázce vlády práva.
Šance dalších balkánských zemí
Makedonie je kandidátskou zemí a dostatečně plní potřebná politická kriteria, uvedla komise. Dialog s EU vedl k intenzivnějším reformám, na jejichž uvedení do praxe by však prý země měla ještě zapracovat a posílit svobodu slova a nezávislost justice. Komise členským zemím EU navrhuje zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií už pět let, rozhodnutí zatím nepadlo.
Naopak dialog EU s Bosnou a Hercegovinou, jehož samotné zahájení bylo pozitivem, prý zatím příliš ovoce nepřinesl. Chybí proevropské reformy, například potřebné změny ústavy k zajištění rovnoprávnosti menšin, země udělala malý pokrok k funkční tržní ekonomice i ve sbližování svého práva s právem evropským.
V případě Turecka, které o členství požádalo už v roce 1987, komise ocenila pokračující reformní úsilí, připomněla ale také polarizaci tamní politické situace, "válcování" politické opozice většinou v parlamentu a tvrdý postup státního aparátu vůči nesouhlasným hlasům.
Zpráva také připomíná, že Island se rozhodl nepokračovat v přístupových jednáních a dal najevo, že o věci musí tamní občané rozhodnout v referendu.
