Zákon, který by přinejmenším zpřísňoval regule pro držení zbraní, zatím na federální úrovni neexistuje. Všechno by nicméně mohl změnit verdikt Nejvyššího soudu, který v těchto dnech projednává ostře sledovanou kauzu z Washingtonu D. C.
Ve Washingtonu D. C. platí od roku 1975 zákon, který výrazně omezuje právo vlastnit malé střelné zbraně, jako jsou revolvery (výjimkou jsou zbraně, které byly registrovány do roku 1975 a lidé je získají jako dědictví). Zákon současně nařizuje všem civilním majitelům střelných zbraní, aby je skladovali „nenabité a rozebrané nebo alespoň zajištěné a pod zámkem“.
Před pěti lety se na soud obrátila šestice lidí, kteří zákon zpochybňovali, protože je prý v rozporu s druhým dodatkem z Listiny práv (mimochodem nejčastěji napadaným a nejrůzněji vykládaným článkem z desatera dodatků americké ústavy), který Američanům garantuje právo vlastnit zbraň. Případ se dostal před odvolací soud, který nejtěsnějším možným rozdílem revidoval verdikt nižšího soudu a rozhodl o tom, že zákon z roku 1975 omezující vlastnictví střelných zbraní porušuje ústavní práva.
Zbraně jen pro domobranu?
Nejen ve Washingtonu to vzbudilo velkou diskusi. Zastánci zákona tvrdili, že by zbraně měly zůstat jen policistům - ti jsou tu koneckonců od toho, aby člověka bránili, navíc procházejí výcvikem a testy, což je záruka toho, že se zbraněmi umějí zacházet.
Odpůrci zákona, za kterými stojí tradičně silná lobby v podobě Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA), to zpochybňují tvrzeními typu: „Často jde o sekundy, ale vás a policii dělí minuty.“ Případ se nakonec dostal až před Nejvyšší soud.
Ten má teď rozlousknout oříšek, který je předmětem debat už několik let. Spor se neustále točí kolem zmíněného druhého dodatku z Listiny práv a jeho právního výkladu. Dodatek totiž v souvislosti s právem pořídit si a vlastnit zbraň mluví o „dobře řízené domobraně, která je nutná k zajištění bezpečnosti svobodného státu“. Zákonodárci z Washingtonu D. C. chtějí, aby zbraně vlastnili jen ti, kteří budou ve službách „státní domobrany“. Nebo aspoň to, aby Nejvyšší soud uznal oprávněnost argumentu, na jehož základě v roce 1975 ve Washingtonu schválili zákon o zákazu držení malých střelných zbraní.
Rozsudek by měl padnout v červnu. Už teď se ale Washingtonu D. C. dává jen malá naděje na úspěch. Hned několik z devíti soudců Nejvyššího soudu už v minulosti naznačilo, že schvalují právo vlastnit střelnou zbraň. Byl mezi nimi i Anthony Kennedy, soudce, jehož hlas byl v nedávných hlasováních Nejvyššího soudu o verdiktu oním pomyslným jazýčkem na vahách.
Sporný dodatek americké ústavy Druhý dodatek je součástí Listiny práv a týká se takzvané domobrany, kterou deklaruje jakožto zájem státu. Dodatek v té souvislosti zakazuje zasahovat do práv lidí „mít a nosit zbraně“. Spor o výklad dodatku se točí kolem toho, co je to vlastně domobrana. Složitější dobový sloh, v němž je dodatek formulován, připouští vícero právních výkladů.
