Vždy tvrdím, že pro novináře je nejdůležitější objektivita a pravda; musím tedy reagovat, že ten citát je jednou z nejbezostyšnějších lží, kterou jsem kdy slyšel.
Bylo by to všechno vtipná parodie, kdyby podle OSN, aktivistických
organizací a očitých svědků skutečně v čínských vězeních a pracovních lágrech neseděly tisíce tibetských mnichů, vyznavačů Falun Kungu, domácích křesťanských kněžích, novinářů, právníků, disidentů a jiných, jejichž jediné provinění je v tom, že vidí svět jinak než vládnoucí komunisté. Bylo by to komické, kdyby ale čínská policie opravdu nemučila. Přímo osobně se s řadou filosofů, právníků a disidentů, co ve vězení byli nebo jsou, znám. Znám čínské i zahraniční novináře, kteří byli policií zbiti. Na čínském internetu právě zuří v chatroomech diskuse o tom, jak oficiální média cenzurovala pondělní požár mrakodrapu čínské státní televize.
Do vězení podle mého čínského známého patří sám Li Pao-tung: "Strašně takovými slovy Číně škodí. Jak tomu může někdo věřit? Jako diplomat se měl alespoň naučit lhát diplomatičtěji." Ale řada zemí slovům soudruha Li aplaudovala. Mezi největší fanoušky patřil Súdán a Srí Lanka.
Evropskou kritiku lidských práv v zemi pak ve čtvrtek mluvčí ministerstva zahraničí charakterizovala jako "politikaření". V pátek a dnes pak čínská státní média vyhlásila v ženevské debatě vítězství. Já jim k tomu gratulovat ale nebudu.