Brown během krátké schůzky požádal královnu o rozpuštění parlamentu 12. dubna. Řádné volby pak budou 6. května, ve stejný den jako místní volby v Anglii. Setkání v Buckinghamském paláci zahájilo kampaň před volbami, jejichž výsledek je nejotevřenější za posledních více než 20 let.
Pokud zvítězí opoziční konzervativci, vrátí se k vládě po 13 letech a jejich předák, třiačtyřicetiletý David Cameron bude nejmladším premiérem za posledních 200 let. Když vyhrají labouristé, dosáhnou čtvrtého vítězství za sebou.
Konzervativci byli donedávna považováni za jasné favority, ale vládní labouristé vedení nepopulárním Brownem se na ně v posledních týdnech dotahovali. Průzkumy ukazují nadále vedení konzervativců, ale liší se v odhadech jejich převahy. Podle ankety otištěné v listu The Sun vedou toryové o deset procent, zatímco průzkum v dnešním The Guardian ukazuje, že labouristé stáhli jejich vedení na pouhá čtyři procenta. Menší liberální demokraté se stabilně pohybují kolem 20 procent.
Brown oznámil volby před premiérským sídlem na Downing Street obklopen celým kabinetem. Zdůraznil, že britská ekonomika je na cestě z krize a požádal voliče o jasný mandát. Řekl, že pochází z "obyčejných" poměrů a bude bojovat za rodiny se "skromnými příjmy". "Lidé pracovali příliš tvrdě na tom, aby dostali zemi na cestu k oživení, než aby komukoli dovolili ji zavést zpět do krize," řekl v narážce na údajně příliš rychlé rozpočtové škrty, jaké chystají konzervativci.
Cameron kontroval tím, že jen konzervativci mají "energii, iniciativu a hodnoty potřebné k tomu, aby se země dala do pohybu". Nabídl Britům "moderní konzervativní alternativu" a řekl, že země si nemůže dovolit "dalších pět let Gordona Browna". Podle šéfa liberálních demokratů Nicka Clegga nejsou volby "dostihem mezi dvěma koni" a lidé "touží po něčem odlišném". Průzkumy sice dávají stranám různé šance, ale všechny se shodují, že nikdo nezíská v Dolní sněmovně s 650 poslanci nadpoloviční většinu křesel.
Většinový systém a demografické rozložení volebních okrsků totiž zvýhodňují labouristy, stejně jako obě hlavní strany na úkor menších stran. Vítěz tak bude muset zřejmě sestavovat menšinovou nebo koaliční vládu. Taková situace je pro britskou politiku nezvyklá. Naposledy ji země zažila v roce 1974 a trvala jen osm měsíců.
Podle britských listů se trhy obávají, že nová vláda by nebyla dost akceschopná a silná na to, aby efektivně snižovala rozpočtový deficit. Komentátoři přičítají nerozhodnost voličů tomu, že sice mnozí mají po 13 letech dost labouristů, ale konzervativci je zatím nepřesvědčili.
Za tak vyrovnané situace bude klíčovou roli hrát vlastní kampaň. Brown ihned po oznámení data voleb zamířil do volebních okrsků na jihovýchodě Anglie, kde jsou labourističtí kandidáti nejvíce ohroženi konzervativními soupeři. Naopak Cameron vyráží na sever Anglie, kde se toryové snaží dobýt tradiční labouristické bašty.
Kvůli skandálu se zneužíváním náhrad nekandiduje 150 poslanců
Hlavní motivy kampaně jsou jasné již nyní. Konzervativci zdůrazňují, že je čas pro změnu, labouristé tvrdí, že nástup toryů by ohrozil křehké hospodářské oživení. Liberální demokraté kritizují oba silnější protivníky, ale jen do určité míry, protože nejspíš budou jazýčkem na vahách při sestavování vlády.
Faktorem bude i loni provalený skandál kolem zneužívání poslaneckých náhrad, který sice postihl všechny strany, ale v očích veřejnosti nejvíce uškodil labouristům jako vládní straně. Kvůli skandálu nebude znovu kandidovat na 150 dosavadních poslanců.
Velkou neznámou je novinka letošní kampaně - první předvolební televizní debaty šéfů tří hlavních stran. I když si nikdo není jist, jaký budou mít dopad na voliče, panuje shoda, že na nich nejspíš vydělá liberální demokrat Clegg, protože rovnoprávné postavení v debatě neodpovídá síle jeho strany. Kromě toho je schopným řečníkem, stejně jako David Cameron, zatímco Gordon Brown je v televizi spíš nejistý.
