Brožová tvrdí, že soudce zatykač zneužil, aby si udržel autoritu a navrhuje potrestat ho ročním snížením platu o 30 procent. Lázna v jejím jednání spatřuje ohrožení nezávislosti soudnictví.
Fiala, předseda občanského sdružení K 213 dlouhodobě kritizujícího justici, se ocitl na lavici obžalovaných kvůli tomu, že vyhrožoval místopředsedovi soudu na Praze 9 smrtí a pozvracením, navíc se popral s justiční stráží, jednoho z jejích členů kousl.
Aktivista obě obvinění odmítá a soudní jednání pokládá za "zločinné spolčení státních zástupců a soudců". Nutno dodat, že do křížku s justicí se Fiala dostal i dříve: třeba při projednávání sporu o péči jeho syna v roce 2009 sebral soudci spis a vyskočil s ním z okna soudní budovy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hladce neprobíhalo ani loňské jednání, kvůli němuž nyní předseda senátu Lázna čelí kárné žalobě. "Jsou známy opakované výpady a urážky Jiřího Fialy směřující proti kárně obviněnému, v rámci něhož Fiala vznesl 'námitku kreténismu', návrh sdružení K 213 na zbavení soudce Lázny způsobilosti k právním úkonům podepsaný Fialou a vulgární dopisy," popisuje žaloba. Informace ostatně potvrdil i samotný Fiala. "Já jsem tím senátem otevřeně pohrdal a pohrdám dodnes. Soudce Lázna je blázen a psychopat, který programově škodí lidem," řekl serveru Lidovky.cz.
Před vyhlášením rozsudku odešel
Spory pak vyvrcholily loni 3. října, kdy měl být vyhlášen rozsudek. Fiala při závěrečné řeči vyzval přítomné, aby si stoupli, pokud si myslí, že je nevinný. "Když téměř celá veřejnost povstala, obžalovaný poděkoval a řekl: Rozsudek byl vynesen a vy si tady můžete psát, co chcete," popisuje žaloba. Po 45minutové pauze na poradu senátu se Fiala ani jeho advokát Jan Kutěj nevrátili.
"Veřejnost rozhodla místo soudu, který je zjevně podjatý a o od kterého se žádný spravedlivý rozsudek čekat nedá. Soudu jsem oznámil, že tím pro mě jednání skončilo a šel jsem pryč," vysvětluje Fiala své pohnutky.
Soudní senát na něj kvůli tomu vydal zatykač, aby, jak tvrdí, urychlil průběh jednání, chování obhájce pak nahlásil advokátní komoře. Svůj krok nezrušil ani poté, co aktivista ve stejný den večer oznámil, že souhlasí s vynesením rozsudku v jeho nepřítomnosti.
Jiří Fiala
Zatykač? Nebyly k němu dány podmínky
Fiala si to ale nenechal líbit a případ nahlásil předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové, která mu dala za pravdu a podala na Láznu kárnou žalobu. "Muselo mu být zřejmé, že k vydání příkazu k zadržení nejsou splněny zákonné předpoklady, přičemž ho neodvolal ani poté, co Fiala soudu opakovaně sdělil, že žádá, aby rozsudek byl vyhlášen v jeho nepřítomnosti, v důsledku čehož byl dne 20. října 2012 zatčen," píše se v žalobě. Do vazby nicméně aktivista nakonec neputoval, soud ho o den později propustil.
Spor se točí především kolem toho, zda u Fialy byl, či nebyl důvod útěkové vazby. "Skutečnost, že se vzdálil po přerušení řízení a nebyl 19 minut po ohlášené době, kdy mělo být pokračováno v řízení, přítomen, přitom sama o sobě v žádném případě nemůže založit důvodnou obavu, že uprchne nebo se bude skrývat," argumentuje Brožová.
Fiala skutečně nikam neutekl, policisté ho zatkli doma, Brožová navíc své tvrzení opírá o stanoviska Nejvyššího a Ústavního soudu.
Rozhodnutí bylo správné
Lázna ale tvrdí, že u každého případu je třeba rozhodovat individuálně, navíc zásadní roli hraje intuice. "Netroufám si hodnotit odborné předpoklady žalobkyně k posouzení těchto odborných otázek, její profesní minulost neznám, sám však míním, že jsem k posouzení těchto hledisek kompetentní zcela, protože jsem se vždy věnoval trestnímu právu a za svoji profesionální 25 let trvající dráhu rozhodoval snad i o tisících vazebních případech," brání se.
Svoje rozhodnutí zdůvodňuje i faktem, že Fiala ve vazbě strávil několik měsíců ihned po zahájení přípravného řízení a dostal se z ní pouze shodou okolností. "Po podání obžaloby byl převeden soudem do výkonu trestu odnětí svobody z jiného odsouzení, kdy mu pro rvačku s justiční stráží u tohoto soudu byl uložen nepodmíněný trest. Toto odsouzení bylo však následně Nejvyšším soudem v dovolacím řízení zrušeno z procesních důvodů a byl propuštěn," popisuje Lázna.
Soud: Nemařil vynesení rozsudku poprvé
Fiala navíc podle soudu nezmařil vynesení rozsudku poprvé. Koncem loňského května se totiž dva dny před jednáním omluvil prostřednictvím advokáta kvůli operaci. "Zdravotní indispozici řádně nedoložil a bylo zjištěno, že netrpěl náhlou zdravotní indispozicí a neměl žádné akutní problémy, ale objednal se v termínu hlavního jednání na plastiku chlopně. Plánovaná operace pak znemožňovala dle závěrů znalce účast Fialy na hlavním líčení jen krátkodobě, nikoliv po dobu mnoha měsíců, jak se obžalovaný snažil předstírat ve svých e-mailech," napsala místopředsedkyně Obvodního soudu Prahy 10 Blanka Bedřichová.
Jenže podle Brožové ani Fialy není verze soudu Prahy 10 o zdravotních výmluvách pravdivá. Svoji indispozici totiž řádně doložil. "Omluvil jsem se prostřednictvím právníka, on dodal potvrzení z nemocnice, nevím, co jiného bych měl dokládat," diví se aktivista. A zapravdu mu dává i Brožová, podle níž svoji indispozici doložil, navíc trpěl v rozporu s tvrzením soudu trpěl akutním problémem.
"Byl prostřednictvím rychlé záchranné pomoci hospitalizován poté, co při dobíhání vlaku upadl do bezvědomí. Operaci srdce se pak podrobil až dvanáct dní po termínu nařízeného hlavního líčení," stojí v žalobě. Pravdivé podle Brožové není ani to, že Fiala "mlžil" prostřednictvím elektronické pošty. "Žádný takový e-mail ve spise v inkriminovaném období není," uvádí žaloba.
Kárné řízeníPodle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců mohou návrh na zahájení kárného řízení se soudcem podat prezident, ministr spravedlnosti či předsedové soudů. Předseda Nejvyššího soudu smí iniciovat kárné řízení nejen proti kterémukoli soudci Nejvyššího soudu, ale také proti soudci soudu nižšího stupně jednajícímu ve věcech, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem. Brožová svou pravomoc kárné žalobkyně využívá spíše výjimečně. Jejím podnětem se bude zabývat některý z pověřených senátů Nejvyššího správního soudu. Právě tam se řeší prohřešky všech soudců, státních zástupců i soudních exekutorů. Rozhodnutí lze s ohledem na obvyklou délku řízení očekávat v řádu měsíců. Zdroj: ČTK |
Nebyla jiná možnost
Soudce i přes to trvá na tom, že za daných okolností neměl jinou možnost, než zatykač vydat, jinak by se paradoxně vystavil riziku kárné žaloby. "Z minulosti obžalovaného je přitom známo, že utekl od soudu již dříve oknem během jednání, v době útěku od zdejšího soudu proti němu běželo minimálně jedno další trestní stíhání. Hned po útěku na internetu dokonce uveřejnil článek, který oslavuje jeho útěk a vysmívá se řízení před soudem. Myslím, že jakkoliv tedy jde o odbornou otázku, tak je za nastíněné situace snad každému jasné, že v daném případě u obžalovaného nastaly exemplární důvody útěkové vazby," míní Lázna.
Zneužil příkazu k zatčení
Podle žaloby jako soudce s dlouholetou praxí ale musel vědět, že zatykač na Fialu nemůže za daných podmínek vydat a měl mu uložit pokutu, případně nařídit nové jednání. "Zneužil příkazu k zatčení k udržení své autority poté, co se veřejnost k výzvě obžalovaného vyjádřila v jeho prospěch a to přes to, že mu muselo být známo, že příkaz k zatčení je prostředek zasahující do nejvýše chráněné hodnoty, tedy svobody," upozorňuje Brožová a dodává, že jednání Lázny dokonce hraničilo s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby. "Udělal to ze vzteku a z pomsty, z ničeho jiného," říká na adresu soudce samotný Fiala.
Lázna ale Brožovou kvůli kárné žalobě viní z ohrožení nezávislosti českého soudnictví. "Situace spěje k tomu, že soudci budou vykonávat svoji pravomoc pod supervizí předsedkyně Nejvyššího soudu, obavy z toho teď naplňují i kolegy v mém okolí. Každý snad přitom vidí, že nejde o 'klasické' kárné provinění spočívající v nevhodném chování soudce nebo průtazích při vedení procesu," zlobí se a podivuje se tomu, že snaha urychlit řízení skončila kárnou žalobou.
