12. srpna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nechceme, aby byl budoucí památník v Letech v rukou státu, říkají Romové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Jan Čech na valné hromadě řekl, že vedení AGPI ministrům řeklo, jakou má... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Čech na valné hromadě řekl, že vedení AGPI ministrům řeklo, jakou má... | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Romské organizace zatím nemají žádnou koncepci toho, jak by měl vypadat památník romských obětí v Letech u Písku. Ten by měl po několikaletém boji mezi aktivisty a politiky vzniknout v místech současného vepřína. Jediné, na čem se představitelé romské obce zatím shodnou je to, že by neměl být ve správě státu.

Společnost AGPI na začátku týdne definitivně přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran však zatím nezveřejňuje.

„Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období,“ řekl ovšem místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech. Dodal, že přestože se představy obou stran o ceně lišily, i tak ale jednání hodnotí jako korektní.

V souvislosti s tímto přelomovým rozhodnutím, kterému předcházela letitá diskuse, se začalo bavit o tom, kdo by měl spravovat chystaný památník romských obětí. Jenže jak se ukazuje, sami Romové z organizace Konexe či Muzea romské kultury, kteří za něj nejvíce bojovali, zatím žádnou koncepci nemají. Jedno se už ale nyní ukazuje jako jasné.

‚Stát ztratil legitimitu’

„My jako Konexe (romská organizace - pozn. red.) si myslíme, že by památník neměl být ve správě státu. Stát k tomu ztratil legitimitu svým chováním v uplynulých dekádách vůči pozůstalým a obětem tábora. I k romské menšině obecně. My si myslíme, že by bylo skvělé, kdyby vznikla nějaká nezávislá instituce, v níž by měli důležité slovo právě pozůstalí a Romové. Tato instituce by se o místo starala a pečovala by o něj,“ uvedl pro server Lidovky.cz Miroslav Brož z organizace Konexe.

Sama Konexe takovou ambici nemá. „My jsme nezisková organizace, která kritizuje selhání politiky v souvislosti s integrací romské menšiny. Utratily se tu miliardy z peněz Evropské unie bez jakéhokoli efektu. Nemáme ale mezi sebou lidi, kteří jsou vystudovanými historiky,“ vysvětlil Brož, proč se do zřizování památníku s kolegy nechce pouštět.

Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu AGPI zveřejní v případě, že se s vládou dohodne. Částku v pondělí nezveřejnil na dotaz ani stát.
Pro převod provozu v Letech hlasovalo podle konečných údajů 88 procent přítomných akcionářů, proti bylo 11 procent.

Už nyní se ale veřejně mluví o pravděpodobném správci chystaného památníku - do správy by jej mohlo dostat Muzeum romské kultury. „To by za nás bylo v pořádku,“ říká Brož k nápadu, který zazněl od ministerstva kultury. To by totiž celou věc zajišťovalo.

Muzeum romské kultury nápad vítá

Vedení muzea se taková idea zamlouvá. Ani jeho zástupci totiž nechtějí, aby byla správa památníku v rukou státu. „S touto variantou se počítá, respektive ji bereme v potaz, ale jsme plně závislí na rozhodnutí ministerstva kultury,“ říká Kristina Kohoutová, mluvčí Muzea romské kultury. Nicméně plán, jak by měl památník vypadat, zatím ani tato instituce nemá.

O táboře:

  • Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.

  • Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - a to mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Na místě tohoto tábora, vybudovala Československá socialistická republika v roce 1973 velkokapacitní prasečí farmu.

„Navíc je potřeba o tom, zda bychom to měli mít ve správě, či nikoli, vést diskusi se širší veřejností. V této chvíli tedy není nic hotového,“ dodává Kohoutová s tím, že pokud by plán přeci jen vyšel, finance by muselo poskytnout ministerstvo. „My totiž máme peníze jen na provozování našeho muzea,“ říká mluvčí.

Ačkoli je debata zatím v úplném počátku, už nyní zaznívá drobná kritika. „Muzeum Romské kultury je organizace moravských Romů. Rodina Holomkových v tom hraje důležitou roli a například Čeňkovi Růžičkovi (předsedovi Výboru pro odškodnění romského holokaustu – pozn. red.) se nelíbí, že by místo romské genocidy měli ve správě slovenští Romové. Jediné, co mohu za sebe říct je to, že stát nemá legitimitu, aby o takové místo pečoval,“ sdělil Brož.

Růžičkovi především vadí ředitelka muzea. „Paní (Jana) Horváthová nikdy nežila romský život, nerozumí naší kultuře,“ kritizuje ji předseda VPORH. „Říká o sobě, že je Romka a že jí v koncentračním táboře zemřeli členové její rodiny. Účelově se pak ale vyjádřila v tom smyslu, že spíše než zbourat prasečák je důležité věnovat peníze na vzdělávání romských dětí,“ kroutí hlavou s tím, že takový výrok je pro něj nepřijatelný. Komentář Horváthové se do uzávěrky textu nepodařilo získat.

Holomek se však staví proti jeho názoru. „Muzeum romské kultury v Brně je jedinou příspěvkovou organizací vlády s romským managementem v republice. Má plnou důvěru vlády a při tom je celkem tvrdým a pevným zastáncem rovného přístupu k Romům. Nabízí se jednoznačné řešení, že příštím správcem Letů tedy toto muzeum bude a považuje se to za hotové rozhodnutí. S ředitelkou Horváthovou v tomto směru vládní činitelé již jednají,“ sdělil serveru Lidovky.cz.

Resort kultury nyní podle Cigánkové dokončuje materiál o postupu odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září. „Předpokládáme tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková již před pár dny v médiích.

Podotkla, že jednání se odehrávají v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém stupni utajení, a proto není možné poskytovat bližší informace.

Cigánková ČTK také řekla, že by po schválení materiálu vládou a podpisu kupní smlouvy následovala demolice výkrmny, asanace prostoru, dále zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) ovšem upřesnil, že úprava objektu je záležitostí dalších let.

Romské organizace před sebou vidí ještě jednu metu - chtějí prozkoumat terén v Letech u Písku. „Pro nás je naprosto klíčové, aby se v Letech dokončil terénní výzkum, abychom konečně zjistili pravdu,“ říká Brož.

O výzvě otevřít nikdy neotevřené masové hroby ostatně nedávno informoval server Lidovky.cz. Nedávný výzkum v Letech u Písku vedený archeologem Pavlem Vařekou z katedry Archeologie Západočeské univerzity v Plzni začal již na podzim loňského roku, teprve nyní ale lokalizoval dva velké hroby a dále dva takzvané hrobové zákopy, které dosud nebyly otevřeny. Hroby jsou údajně poblíž památníku v Letech. „Možná je tam ještě jeden hrob pod kamenem,“ říká Brož.

„Nevíme, co v hrobech je, nicméně se to nezjistí bez invazivní metody. Záleží, jestli tam těla skládali nebo pohazovali přes sebe. Mohlo by se tam vejít i tisíce obětí,“ míní mluvčí Konexe. Kdyby bylo archeologům kopání povoleno, zhroutila by se podle Brože dosavadní verze o počtu obětí a míře násilností.

Potřeba zjistit pravdu

„Doposud jsme o událostech v táboře Lety slýchávali ‚oficiální‘ verzi. Tedy, že šlo o malý tábor, kde zemřelo 326 Romů a Romek, z toho 241 dětí. Tato verze však byla postavena na záznamech vrahů. Tuto ‚oficiální‘ verzi vždy odmítali přeživší tábora, ve svých svědectvích mluvili (například v knize Temné mlčení – pozn. red.) o řádově větších číslech obětí. Nedávný archeologický výzkum v Letech lokalizoval další, nikdy neotevřené masové hroby. Nevíme ještě kolik dalších obětí tábora Lety v nich leží. Jisté ale je, že ‚oficiální‘ verze se hroutí,“ sdělil Brož.

Genocida Romů za války je podle sdružení Konexe zpochybňována, zlehčována a v některých případech i popírána našimi politickými zástupci, nebo ústavními činiteli.

„Stát měl možnost pravdu zjistit už po roce 1945, ale nic neudělal. My nevíme, jestli teď toho má chuť, nebo to zamete pod koberec. Nemáme ve stát důvěru, proto si myslíme, že by se o místo měla starat nějaká nezávislá instituce. Ta by k tomu měla větší vůli i ochotu, chytila by se té potřeby, kterou cítíme,“ dodal Brož z Konexe.



Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky