30. září 2008 8:45 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Čech soudcuje boj o mořské dno

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
„Mořské dno ale není žádný Klondajk“, říká nadsázce ředitel Divize OSN pro záležitosti oceánů Václav Mikulka  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Mořské dno ale není žádný Klondajk“, říká nadsázce ředitel Divize OSN pro záležitosti oceánů Václav Mikulka | foto: archiv LN
NEW YORK Přistoupí k nástěnné elektronické mapě, na níž je znázorněna Austrálie a přilehlé mořské oblasti. Nezajímá ho však kontinent, ale malý bod ztracený v modři oceánu. „Ostrov patří Austrálii a spolu s ním i přilehlé mořské dno.
Oblast je přitom velká jako samotný kontinent,“ říká italský právník Luigi Santosuosso, který patří do třicetičlenného týmu pracovníků Divize OSN pro záležitosti oceánů a mořského práva.

Jeho šéf, ředitel divize, český právník Václav Mikulka, výklad sleduje a občas doplní. Vládne tu pracovní elán a nadšení. Mořské dno skrývá dosud málo známý svět, bohatý na přírodní zdroje.  Lze tu nalézt ropu, rudy a jiné nerostné suroviny, ale také dosud neznámé živé organismy, které v sobě nesou klíč třeba k vyvinutí léku proti rakovině.

Český právník Václav Mikulka
šéfuje třicetičlennému týmu pracovníků Divize OSN pro záležitosti oceánů a mořského práva. „Jednou z našich úloh je poskytovat právní a odborně technickou pomoc Komisi pro vymezení vnějších hranic kontinentálního šelfu,“ říká Mikulka. Žádost, kterou daná země komisi předkládá, musí být doložena obsáhlou vědecko-technickou dokumentací. Je výsledkem řady let přípravných prací. „Komise dosud projednala pět žádostí. Uspěly zatím jen Austrálie, Irsko a Nový Zéland.“

Dno větší než pevnina
Pobřežní státy se dnes začaly o nová podmořská území vehementně ucházet. Podle úmluvy OSN totiž využívají svých práv, na kterých se dohodly v roce 1982 v Montego Bay na Jamajce. Jde hlavně o oblast takzvaného kontinentálního šelfu, který často sahá až několik set kilometrů od pobřeží dané země. Ta má podle úmluvy výlučný nárok na všechny zdroje kontinentálního šelfu.

„Zjednodušeně vzato, za kontinentální šelf se má ta část mořského dna a jeho podloží, která je přirozeným pokračováním kontinentu pod mořem. Sahá za hranice pobřežního moře, často i za hranici dvou set námořních mil tzv. výlučné ekonomické zóny“, vysvětluje Mikulka.

Žádost, kterou daná země předkládá Komisi pro vymezení vnějších hranic kontinentálního šelfu, musí být doložena obsáhlou vědeckotechnickou dokumentací založenou na mnoha nákladných průzkumech a měřeních. Je výsledkem řady let přípravných prací. „Jednou z našich úloh je poskytovat komisi právní a odborně technickou pomoc. Komise dosud projednala pět žádostí, a to Ruska, Brazílie, Austrálie, Irska a Nového Zélandu. Uspěly zatím jen tři posledně zmíněné země,“ dodává Mikulka.

Světový ohlas zaznamenal nedávno úspěch Austrálie, která jako první podstatně rozšířila své podmořské državy. Získal ale i Nový Zéland – rozloha mořského dna, které mu komise minulý týden přiznala, je asi 1,6 milionu kilometrů čtverečných, tedy zhruba šestkrát větší než velikost státu samotného. Do průzkumu obě země investovaly miliony dolarů. Zisk, který jim v budoucnu z využívání mořského dna poplyne, bude, jak si slibují, neocenitelný. Své žádosti předloží postupně i další státy. Mohou tak učinit až do deseti let od chvíle, kdy ratifikovaly „úmluvu z Montego Bay“.

Tam, kde končí kontinentální šelf, začíná oblast oceánského dna, úmluvou prohlášená za „společné dědictví lidstva“. Zde již žádný stát nemá výlučné postavení. Právo těžby v této oblasti uděluje úmluvou zřízená mezinárodní instituce. „Mořské dno ale není žádný Klondajk“, říká v nadsázce ředitel Mikulka s tím, že jeho „jednotlivé oblasti jsou právně jasně vymezeny a jejich režim smluvně zakotven“.

Češi v Pacifiku
Část mořského dna dnes patří i České republice. Dělí se o ně s dalšími státy někdejšího východního bloku v rámci společné organizace „Interoceanmetal“. Ta získala v roce 1991 podle úmluvy, stejně jako investoři několika málo dalších států, status tzv. „průkopnického investora“. Má oprávnění těžit v zóně ClarionClipperton v Tichém oceánu, ležící mezi Mexikem, Havajskými ostrovy a Kiribati. Investorem prozkoumaná oblast je o něco větší než bývalé Československo. Dno je tam členité, jedná se o jakousi podmořskou repliku Tater.

„Lze tam těžit na ploše o celkové rozloze 75 000 kilometrů čtverečných. Oblast je bohatým nalezištěm polymetalických konkrecí obsahujících nikl, měď, kobalt a mangan,“ uvádí další právník Ind Pakshi Rajan. Makedonský pracovník divize Rober Sandev přináší na ukázku jednu takovou konkreci. Připomíná malou bramboru anebo, při troše fantazie, bájný šém, který podle legendy oživoval Golema.

Eduard Freisler, dopisovatel LN v USA
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Opel Astra 1,4 16V ST
Opel Astra 1,4 16V ST

r.v. 2014, naj. 71 700 km, benzín
269 900 Kč (s DPH)