Podíváme-li se na otázku znovupostavení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze z čistě ideologického hlediska, pak se nedomluvíme: katolíci budou zásadně pro, evangelíci většinou proti aateisté zásadně proti.
Sloup byl postaven po skončení třicetileté války jako poděkování Bohu a Panně Marii za zažehnání moru aukončení té hrozné války. Zničení bylo zorganizováno shromážděním lidí, kteří byli oklamáni lživým tvrzením, že sloup byl postaven jako dík za vítězství císaře na Bílé hoře. Bořitelé sloupu učinili svůj čin rozvášněni špatnou informací. Sloup byl uměleckým dílem a na to náměstí se hodil a spolu s pomníkem M. Jana Husa vytvářel výraznou siluetu místa. Ani zestetického hlediska nebylo důvodu ho ničit. Jeho bořitelé se bohužel zachovali stejně jako talibové v Afghánistánu, když zničili Buddhovy sochy. Kéž bychom my, Čechové, obnovili mariánský sloup dříve než Afghánci své Buddhy.
