22. května 2016 6:06 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Česká literatura k nám promlouvá, říká Islanďan Sjón. Dokončuje českou trilogii

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jedním z čestných hostů veletrhu Svět knihy byl Islanďan Sjón. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedním z čestných hostů veletrhu Svět knihy byl Islanďan Sjón. | foto: Martina Černotová, Lidovky.cz
PRAHA V devadesátých letech přijel do Prahy jako Johnny Triumph s Björk a její kapelou Sugarcubes. Letos v únoru se vrátil jako autor představující dramatizaci své novely Skugga Baldur v pražském Studiu Hrdinů a hned v květnu jako jeden ze severských spisovatelů, za kterými stála kampaň #Read Nordic. Proč se tento Islanďan do Prahy tak rád vrací? Co ho k českému prostředí tak silně poutá?

Výběr z Sjónovy beletrie je nyní přeložen do 33 jazyků a jeho obliba stoupá i u nás. Celkově je jeho domovská země v současné době v hledáčku nejen turistů, ale i kulturních nadšenců. Oblíbené jsou severské knihy, filmy a hudební interpreti. Takový kulturní export má za cílovou destinaci právě i Českou republiku, kam přijel jeden z nejpřekládanějších spisovatelů ze země ledu představit nový překlad knihy Múza z lodi Argó.

Islandský spisovatel Sjón

Sigurjón Birgir Sigurdsson, spisovatel známý jako Sjón.

Sigurjón Birgir Sigurdsson, spisovatel známý jako Sjón.

Sjón (*1962) je islandský básník, spisovatel a skladatel, který je známý především díky své spolupráci se zpěvačkou Björk. S tou působil v uskupení Sugarcubes a později s ní několikrát spolupracoval na písních z jejích alb (např. Isobel, Bachelorette a Joga).

Za píseň I ́ve seen it all z filmu Tanec v temnotách z roku 2000 byl nominován na Oscara a Zlatý glóbus.

„Většinou mé knihy vydávají malá nakladatelství s malými rozpočty. Cítím to pak skoro jako povinnost, jezdit knihy propagovat.“ To, že i tento způsob má své výsledky, dosvědčil zaplněný sál Studentského klubu v Celetné a Literární sál přímo na holešovickém veletrhu.“

Nepojmenovatelné spojitosti

„Island a Česko mají něco společného. Nevím, co přesně to je... Ale je tu něco, čím k nám Islanďanům česká literatura silně promlouvá,“ odpovídal během svého pobytu v Praze českým novinářům i zvědavějším čtenářům hned několikrát. Přítomnost nějaké souvislosti je totiž neopominutelná. „Jsme malými státy s vlastními jazyky. V literárních dílech jsou častými postavami malí a obyčejní lidé. V našich literaturách je přítomna humanita a jakási citlivost. Také by to mohlo být i tím, že u vás vládl totalitní režim a my byli dlouhou dobu v područí Dánů,“ zamýšlí se dál spisovatel, který má v české literatuře možná větší přehled než leckterý obyvatel země ve středu Evropy.

Překladatelka, která se ujala jeho novely Syn Stínu v předmluvě píše, že byla na veřejné diskusi s autorem v Reykjavíku překvapená, když slyšela recitaci Nezvala v Islandštině. Sjón sám často zdůrazňuje silný vliv českých poetistů a surrealistů na svou ranou básnickou tvorbu. Později se dostal k beletrii. „Bohumil Hrabal pro mě patří asi k nejlepším třem spisovatelům vůbec. Miluju Obsluhoval jsem anglického krále!“

„Když jsem tu byl minule, říkal jsem si, co je to za pěknou budovu...“ Sjón před Průmyslovým palácem, místem konání veletrhu Svět knihy.

„Když jsem tu byl minule, říkal jsem si, co je to za pěknou budovu...“ Sjón před Průmyslovým palácem, místem konání veletrhu Svět knihy.

Avšak Sjón není ani zdaleka jediným Islanďanem, který má rád české příběhy. „Třeba když islandský rozhlas vysílal Dobrého vojáka Švejka, ulice Reykjavíku se vyprázdnily,“ udává další příklady propojení dvou na první pohled tolik vzdálených kultur. Česko snad Islanďany ve znalosti kultury druhého nějak spřízněného národa i díky překladům jeho knih časem pomalu dožene.

Zatím nepřeložená česká trilogie

Nejen, že Sjón české autory zná a čte, ale i prostřednictvím vlastních děl s nimi navazuje dialog. Během své první návštěvy v Praze v roce 1990 uzavřel dohodu s rabbi Löwem. Za to, že mu splní jeho přání, slíbil Sjón sepsání Českem inspirované trilogie. Rabbi už svou část úmluvy naplnil, nyní se cíli blíží i Sjón.

Sjón čte i současné české autory. Velkou radost měl z objeveného překladu knihy Daniely Hodrové, kterou v Praze před svým odjezdem náhodou potkal.

„Právě dokončuji poslední část. První díl tu začal, byl inspirován pražskou pověstí o Golemovi. Pak se můj hrdina přesunul do Německa a následně na Island. Ve třetím díle se vrací zas zpět do Čech. Závěr třetího dílu bude znatelně inspirovaný další osobností české literatury - Karlem Čapkem. V téhle pasáži nebude těžké odhalit vliv Války s Mloky a R.U.R.“ Ani dva dosud napsané díly však přeloženy nebyly. „Nevím, proč tomu tak je... Asi když chce nakladatel překládat islandského autora, má zájem rovnou i o děj z Islandu,“ uvažuje.

Perfekcionistovy rešerše

Zatím přeložené novely

Syn stínu (přeložila Helena Březinová)
Jazykové úsporná novela napsaná v roce 2003, oceněná Literární cenou Severské rady. Má mnoho vrstev, avšak můžeme říci, že se zabývá problematikou přijímání Downova syndromu v islandské společnosti, která obzvlášť dříve dokázala být velice krutá.

Měsíční kámen, Příběh chlapce, který nikdy nebyl (přeložila Helena Kadečková)
V další rozsahem skromné novele Sjón spojuje hned tři výrazné náměty – období epidemie španělské chřipky na Islandu na konci první světové války, těžký život mladého homosexuála v malé společnosti a rozkvět popularity filmu na Islandu.

Múza z lodi Argó (přeložila Martina Kašparová)
Vypráví příběh Valdimara, Islanďana přesvědčeného o nadřazenosti nordické rasy, který je svým prosazováním časté konzumace ryb až otravný. Usměrnit jej dokáže jen námořník vyprávějící zážitky z plavby s Argonauty.

Za každým Sjónovým dílem je spousta práce na rešerších. Při diskusi o historických románech se Sjón čtenářům svěřil, že to možná až přehání. V jednom z předchozích děl, v Měsíčním kameni, jež má za hlavní postavu filmového fanouška v období první světové války, jsou fakta tak přesná, že můžete autorovi věřit i to, jaký film se hrál 12. listopadu 1918 v Malém Biu v centru Reykjavíku a jakou značku cigaret tehdy lidé kouřili. „Tyhle detaily dělají celý příběh uvěřitelným, reálným.“

A tak přípravy na ukončení trilogie, na kterém nyní pracuje, zahrnují i rozhovory s lidmi zabývajícími se genetickým výzkumem na Islandu a technologickým vývojem v různých odvětvích, která by mohla v budoucnu přispět k rozvoji umělé inteligence nebo pomoci zvířatům ke vzpřímenému pohybu podobnému tomu lidskému. Právě v tom tkví návaznost na Karla Čapka. A právě jeho Válku s Mloky akorát spisovatel s sebou v islandském překladu měl. Závěrem příběhu o uměle vytvořených inteligentních bytostech se Sjón také dostane pryč ze škatulky spisovatelů, pro něž je typické zasazovat děj do dob minulých, svou pozornost obrátí opačným směrem.

Vypravěč nejen na papíře

„Sdílení příběhů je to, co nás polidšťuje,“ řekl mimo jiné Sjón už na samém zahájení veletrhu Svět knihy. Jeho lidskost se v tomto smyslu ale zdaleka neprojevuje jen na papíře. Pokud budete mít někdy to štěstí strávit s ním nějaký čas, pár příběhů nepochybně uslyšíte i přímo od něj. O tom, co je zrovna kolem vás.

Může se rozpovídat třeba o městě, kterým se procházíte. „Praha se hodně změnila, je zde více turistů i na místech, která byla dříve klidná... Je ale pořád krásná,“ říkal svým společníkům na Staroměstském náměstí. On sám město navštívil poprvé v roce 1990 coby Johnny Triumph z islandské skupiny Sugarcubes. „Odehráli jsme pár koncertů, vyfotili jsme se i v Telči u kostky cukru... Ostatní odjeli, ale já si pobyt tady prodloužil. Chodil jsem do hospody U Zlatého Tygra, kde jsem pozoroval Hrabala. Nikdy jsem s ním však nemluvil... Stačilo mi sedět ve stejné místnosti, dýchat stejný vzduch, pít stejné pivo. Teď jsem tam nevysedával, ale aspoň nakouknout dovnitř jsem musel...“

Rozhovor u stánku ReadNordic.

Rozhovor u stánku ReadNordic.

Procházka Stomovkou je pro něj zas pobídkou k vyprávění o britské královně Alžbětě II., která se, ač v nepříznivém a neveselém období přece jen při své návštěvě Islandu upřímně zasmála. „Byla pozvána k vysazení stromu přátelství. Pak ji dovedli k lesu. Ty stromy byly asi takhle vysoké,“ zastaví doposud celkem ráznou chůzi a ukazuje ani ne do výšky očí. „Na Islandu moc lesního porostu nemáme... Proto se na cestách cítím tak nějak nesvůj, když jsou kolem opravdu vzrostlé stromy a nemám rozhled do krajiny...“

Díky, rabbi

Sjón však souhlasí s tím, že by si měl aspoň trochu zvyknout, když se v Česku chystá strávit v budoucnu alespoň pár měsíců. Třeba ho brzy také potkáte a poslechnete si nějaký z jeho příběhů. Třeba ho potkáte u rabbi Löwa, až mu půjde sdělit, že i on svou část dohody z devadesátých let splnil.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na Lidovky.cz