„Vláda se rozhodla poskytnout Řecku prostředky na přístroje, které snímají otisky prstů a které umožní, aby tyto údaje pak byly součástí evropské databáze,“ uvedl Zaorálek. „Je to naše forma, jak se snažíme pomoci tomu, aby opravdu fungoval systém, kdy budeme kontrolovat, kdo přichází, budeme (příchozí) skutečně registrovat a čelit množství podvodů a padělků,“ dodal.
Stejnou částku nabídl Zaorálek v úterý představitelům turecké provincie Izmir, kde se koncentrují uprchlíci před tím, než se vydají na cestu do Řecka. Desetimilionový příspěvek by se měl podle Zaorálka využít ve prospěch turecké pobřežní stráže nebo projektů humanitární pomoci.
Trable s hotspoty
Dalším bodem Zaorálkova dnešního programu je návštěva hotspotu Moria na ostrově Lesbos. Podle informací ČTK je Zaorálek prvním ministrem zahraničí členské země EU, který se s fungováním tohoto střediska pro přijímání imigrantů seznámí přímo na místě. Řecko čelí kritice za to, že takzvané hotspoty, jejichž úkolem je registrovat přicházející běžence, nefungují. Zaorálek po jednání z Kotziasem uvedl, že Řekové slíbili zlepšení do března. „Toho úkolu se chopila armáda a celý proces se má významně urychlit,“ řekl.
Dalším výrazným problémem podle Zaorálka zůstává otázka vracení ekonomických migrantů. „Jsou oblasti, kde by bylo třeba významně přidat, a to je třeba možnost vrátit tyto ekonomické migranty zpět do zemí, jako je Turecko,“ uvedl.
Migrantům můžeme otevřít bránu do Evropy, pohrozil turecký prezident |
Od pátku se pravděpodobně začne odpočítávat tříměsíční lhůta, během níž mají Řekové za úkol chyby odstranit. Pokud se situace nezmění, mohou státy schengenského prostoru dočasně obnovit kontroly na hranicích. V EU se otevřeně mluví i o tom, že v krajním případě by Řecko mohlo být vyloučeno ze zóny volného pohybu osob.
Podle statistických údajů Úřadu vysokého OSN komisaře pro uprchlíky (UNHCR) z 10. února dorazilo od začátku letošního roku do Řecka přes Egejské moře 68 000 lidí. Přibližně 10 000 z nich připlulo během února. Denně dorazí v průměru 1300 lidí, rozdíly mezi jednotlivými dny jsou v řádech tisíců. Minulou středu se podle UNHCR registrovaly více než 3000 lidí.
NATO proti pašerákům
Země Severoatlantické aliance se dohodly, že pomohou zpomalit příliv migrantů do Evropy a bojovat proti pašerákům lidí v Egejském moři, jak o to požádaly Německo, Turecko a Řecko. Oznámili to ve čtvrtek při zasedání ministrů obrany zemí NATO v Bruselu šéf Pentagonu Ash Carter a jeho německá kolegyně Ursula von der Leyenová.
„Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad,“ řekl podle agentury Reuters na tiskové konferenci Carter. Zdůraznil, že pro novou misi byly všechny státy aliance.
Von der Leyenová uvedla, že Severoatlantická aliance se dohodla na vytvoření námořní mise, jejímž cílem bude monitorovat příliv přistěhovalců a mařit pašování lidí v Egejském moři. Ministryně novinářům řekla, že nyní je důležité, aby se postupovalo rychle.
Český ministr Martin Stropnický již v první den dvoudenního zasedání NATO ve středu prohlásil, že alianční síly by mohly střežit a monitorovat pašerácké stezky u Egejského moře, ale i na turecko-syrské hranici. Česko je podle ministra schopno přispět, ale musí nejprve znát podrobnosti zvažované akce.
Komentáře označují podobnou misi NATO za překvapivou. Aliance dosud podle agentury AFP odmítalo hrát jakoukoli roli v přistěhovalecké krizi, která otřásá Evropou. Aliance vždy tvrdila, že nemá mandát k tomu, aby střežila hranice či bojovala proti zločineckým sítím pašeráků běženců.