O Drulákově nominaci na post francouzského velvyslance se mluvilo již letos v létě. Podle informací některých médií se však na jednání vlády, kde se měla nominace schválit, strhla mezi ministry hádka. Někteří byli velmi ostře proti vyslání bývalého šéfa Ústavu mezinárodních vztahů do Paříže. Drulák ve Francii nahradí Marii Chatardovou.
České zastoupení na Ukrajině po Ivanu Pačochovi, který ve funkci skončil letos v září, převezme bývalý velvyslanec v Ázerbajdžánu Matula. Podle informací si prezident Zeman při volbě velvyslance pro Ukrajinu prověřoval jazykové znalosti dvou kandidátů, kteří se dostali do nejužšího výběru. S oběma potenciálními ambasadory vedl rozhovor v ruštině.
Nové velvyslance navrhuje vládě ministr zahraničí
Pokud vláda kandidáta schválí, je navržen prezidentovi, který ho vysílá do hostitelské země jako svého zástupce. Poté je životopis designovaného velvyslance zaslán přijímající zemi, která s ním zpravidla během několik týdnů nebo měsíců vysloví souhlas - agrément. Pokud je velvyslanec odmítnut, znamená to buď závažné výhrady vůči navržené osobě, nebo negativní vztahy mezi zeměmi.
Do doby, než přijímací země nového velvyslance schválí, se jména ambasadorů zpravidla veřejně nesdělují. V Česku se v uplynulých letech několikrát stalo, že jméno navrženého velvyslance uniklo ještě před vyřízením procedury. Naposled prezident Miloš Zeman prohlásil, že doufá, že bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt se stane velvyslancem ve Vatikánu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) tuto praxi kritizoval, považuje to za projev neslušnosti vůči dané zemi.
