Charita odmítá, že její členové v Afghánistánu šířili křesťanství

Hnutí svůj čin odůvodnilo tím, že členové IAM (International Assistance Mission) byli špioni a pokoušeli se šířit mezi muslimy v zemi svou víru. Podle Talibanu měli "misionáři" u sebe bible v jazyce dárí, který je jedním ze dvou hlavních jazyků užívaných v Afghánistánu.

Vražda humanitárních pracovníků Tým IAM, který ošetřoval nemoci a zranění očí obyvatel odlehlého afghánského severovýchodu, zahrnoval kromě zmíněných osmi cizinců i čtyři Afghánce. Dva z nich jsou rovněž mezi zastřelenými. Všechna těla byla nalezena vedle tří vykradených terénních vozidel, v nichž zdravotníci beze zbraní a bez ostrahy cestovali. Afghánského řidiče týmu útočníci ušetřili, prý proto, že odříkal verše z koránu. Další afghánský člen skupiny přežil, poněvadž se již před útokem od skupiny oddělil a vracel se jinou cestou do svého domova. Mezi mrtvými cizinci jsou tři ženy a pět mužů, údajně včetně amerického vedoucího zmíněného zdravotnického týmu Toma Littlea, který pracoval v Afghánistánu 30 let a mluvil plynně jazykem dárí.

"Toto obvinění je naprosto nepodložené, žádné bible u sebe neměli, jedině snad své osobní," řekl agentuře Reuters Dirk Frans, výkonný ředitel IAM, jež se označuje za mezinárodní charitativní, neziskovou, křesťanskou organizaci působící v Afghánistánu již od roku 1966.

"Byli jsme tu, když byl u moci král, když byli u moci Rusové i za vlády Talibanu a nic nás neodradilo," řekl Frans, podle nějž organizace přehodnotí svá bezpečnostní opatření, ale je vysoce nepravděpodobné, že by z Afghánistánu odešla.

Za vraždou mohou stát  pašeráci
Kromě prohlášení Talibanu neexistuje žádný nezávislý důkaz, že toto fundamentalistické hnutí skutečně za útokem stojí.

Podle některých zdrojů ho zrovna tak mohou mít na svědomí místní pašeráci či bandité. V provincii Núristán, odkud se tým vracel po desetidenní misi, jež zahrnovala desetihodinový pěší pochod přes pětitisícové hory do odlehlého údolí obývaného chudými zemědělci a pastevci, i v provincii Badachšán, kde byli jeho členové zastřeleni, v poslední době rostou aktivity islamistických povstalců i běžná zločinnost.

Mezi humanitárním pracovníky zavražděnými v Afghánistánu byla i šestatřicetiletá londýnská lékařka Karen Woová. Její příběh vyvolal ve Velké Británii ohromnou odezvu. "Opravdová hrdinka", jak ji nazvala rodina, se měla za necelé dva týdny vdávat, napsal dnes internetový server BBC.

Opravdová hrdinka
Woová, která byla tanečnicí, modelkou a dokonce akrobatkou, než se dala na dráhu lékařky a chiruržky, v Afghánistánu spolupracovala s humanitární organizací Most Afghánistán (Bridge Afghanistan), kde popisovala své dojmy z práce v zemi. Pro Bridge Afghánistán také natáčela dokument z Afghánistánu.

úryvky z blogu zavražděné lékařky "Nebude to snadný trek; potrvá tři týdny pěšky se soumary, protože do toho hornatého terénu se nelze dostat s auty. Expedice bude vyžadovat množství fyzických i psychických rozhodnutí a nebude bez nebezpečí. Ovšem já věřím, že lékařská péče má zásadní význam a má cenu pomáhat těm, kteří to nejvíc potřebují."

Nejosobnější příspěvky ale obsahuje její soukromý blog. V něm popisuje každodenní život v konfliktem zmítané zemi, frenetické pracovní prostředí a nastiňuje podle BBC podmanivý obraz svého denního života i touhu zlepšit životy Afghánců.

Šestatřicetiletá žena kvůli cestě do Afghánistánu opustila svou dobře placenou práci v soukromém zdravotnickém zařízení Bupa. Její blízcí příbuzní, podobně jako humanitární organizace IAM, odmítli tvrzení, že by mladá žena muslimům v kraji kázala o křesťanství a prováděla špionáž.