1. Proč jsou poklopy na kanály většinou kulaté a ne hranaté?
Tohle je pravděpodobně nejslavnější otázka v náborovém řízení Microsoftu; dokonce ji kvůli tomu, že už ji každý potenciální uchazeč znal, museli vyřadit ze seznamu. Vyžadovaná a také obvyklá odpověď byla, že hranatý poklop může, když se správně natočí, propadnout otvorem a způsobit někomu zranění. Uštěpačná odpověď by zněla, že poklop je kulatý, protože díry v kanálech jsou kulaté. "Pokud se nad tím ale zamyslíme, obecně otvory v zemi jsou kulaté proto, že když je třeba vykopat díru, bude z přirozenosti člověka a způsobu jeho práce kulatá," říká americký novinář a spisovatel William Poundstone, který několik otázek a jejich řešení (respektive množinu různých vhodných a nevhodných přístupů) sepsal v knize How Would You Move Mount Fuji?. A třetí odpověď, která není úplně od věci, je, že kulatý poklop se dá snáz přemístit, zatímco manipulace s hranatým poklopem vyžaduje dva lidi.
2. Kterým směrem by se měly odemykat dveře u auta?
Mnoho tázajících ve skutečnosti nezajímá (respektive jim je jedno), na kterou stranu budete odemykat auto. Skutečnou agendou je zjistit, zda jste schopní udělat fundamentální nesmyslné rozhodnutí, aniž byste se do odpovědi příliš zapletli. Předpokládá se, že jednou budete o něčem rozhodovat a toto rozhodnutí obhajovat. Nicméně Poundstone přiznává, že existuje preferovaná odpověď. Za předpokladu, že klíč od auta držíte v pravé ruce (a zároveň jste pokud možno pravák), je snadné říci, že otočení klíčem doprava, tedy ve směru hodinových ručiček, je jednodušší. To samozřejmě nemění nic na tom, že leváci to mají obráceně, a samozřejmě je nutné přihlédnout k faktu, že auto odemykáte a zamykáte stejně často, takže jestliže je jedna z těchto činností "příjemnější" nebo jednodušší, je jedno. Je ovšem důležité si uvědomit, že tázající se ptá na odemykání auta. "Podle lidí z Microsoftu je tam několik důležitých momentů, proč je ‚doprava‘ správná odpověď. Například fakt, že v ohrožení života potřebujete provést nejergonomičtější pohyb." Do ergonomie jsou lidi z Microsoftu blázni.
3. Kolik je na světě ladičů pian?
Otázka má původ v 40. a 50. letech, kdy fyzik Enrico Fermi používal k testování studentů na Chicagské univerzitě otázky, kde se ptal na výpočty absurdních sum, aniž by si studenti cokoliv zjišťovali. "Kolik je ladičů pian v Chicagu?" byla nejoblíbenější z tzv. Fermi questions. Po tázaných se nechce, aby znali přesnou odpověď, natož aby se dostali nějakým výpočtem k přesným číslům. Ale předpokládá se, že mají nějakou obecnou představu o populaci a dokáží analyticky spojit některá obecně známá fakta. Na základě obdobných předpokladů se v příjímacích pohovorech Microsoftu rádi ptají na počet benzinových pump v USA, případně na množství aut. Postup zhruba odpovídá i otázce, kolik se v České republice spotřebuje na výrobu dopravních značek, kterou zmínil Vladimír Kočí ze společnosti R4U.
Analýza? Množství ladičů pian by mělo nějakým způsobem odpovídat počtu těchto instrumentů. Je třeba si uvědomit, kde všude piana jsou a kolik domácností (v závislosti mimo jiné na typu domu nebo "bohatství" rodiny) může takový instrument vlastnit. Jednoduchou úvahou se dá dojít k odhadu, že v USA může být pět milionů pian. Na základě přibližné představy o způsobu, jak pracuje ladič klavíru a jak často například potřebuje klavír ladit, se dá dojít k závěru, že jeden ladič piana má ročně asi tisíc kšeftů. Pět milionů pian v USA tedy vyžaduje asi pět tisíc ladičů. Amerika není v každém ohledu typickou světovou zemí, takže je nutné delikátně vyřešit také "zbytek" světa. Rozumným odhadem bude, že v Evropě bude ladičů pian dvakrát tolik, zatímco "zbytek světa" bude pravděpodobně stejný případ jako celé Spojené státy. Výsledkem sledu myšlenek by tedy bylo, že na světě je dvacet tisíc ladičů pian. (Podle dostupných statistik lze dojít k relativně přesnému číslu čtyřiceti tisíc. Na Fermi question je vlastní poloviční odhad velmi dobrý výsledek.)
4. Který ze států Ameriky byste zrušili a proč?
Jedná se o nejtypičtější příklad "špatných" (tzv. ill-structured) problémů, které Microsoft předkládal svým uchazečům. Nejde o "správnou odpověď" (která neexistuje), ale o přístup k podstatě otázky samotné. Předpokládá se, že nevytáhnete z rukávu odpověď ve vteřině (Poundstone uvádí, že nejpopulárnější odpověď je Aljaška, Havaj a Severní Dakota, přičemž špatná odpověď je Washington a úplně nejhorší je odpovědět, že byste je odstranili všechny), naopak uvažuje, že se s tazatelem budete o problému bavit. Je třeba zjistit následující: Co se stane s lidmi? Budou zabiti? Zmizí, jako by nikdy neexistovali? Stanou se z nich bezdomovci? Budou přestěhováni? Na čí náklady? Nebo nic nezmizí, jen se oddělí od USA a stane se součástí Mexika, Kanady nebo získá nezávislost? Na základě těchto poznatků a znalostí o populaci, přírodních zdrojích nebo "důležitosti" států je třeba se "správně" rozhodnout.
5. Kolik řeky Mississippi proteče městem New Orleans za hodinu?
Existují nejméně dva přístupy k tomuto problému. Přímý způsob je změřit, jaká je délka řeky ve městě, jaká je průměrná hloubka a jaká je průtoková rychlost. Tyto údaje bohužel tuší jen málokdo. Druhý přístup, na první pohled mnohem složitější, je jít na to přes odtokové plochy. Jenže k tomu je potřeba mít zevrubnou představu o srážkách, ploše řeky a hloubce (té se nevyhnete). "Skutečný" odhad se skutečně liší podle ročního období, ale seriózní zdroje uvádějí 593 tisíc stop krychlových za sekundu nebo 14 tisíc metrů krychlových za sekundu (což je 490 tisíc krychlových stop za sekundu), či dokonce milion krychlových stop za sekundu. Průměr objemu vody, která proteče New Orleans řekou Mississippi za hodinu, by byl by tedy byl 3,6 bilionu krychlových stop. V České republice by se nejspíš uvažovalo o městě jako Praha, kde je tok vody a obecně ponětí o uspořádání přírodních úkazů blízká (nebo představitelná) informace.
