Ministr Petr Nečas na včerejší konferenci o pracovní migraci vychvaloval svůj systém „zelených karet“, kterým chtěl do Česka přilákat desítky a možná stovky tisíc nekvalifikovaných, ale hlavně levných cizinců na stavby a k pásům do továren.
V téže chvíli jiný ministr téže vlády, šéf vnitra Ivan Langer, za desítky milionů z rozpočtu organizuje dobrovolný odchod týchž cizinců z Česka, s letenkou a pětiseteurovým šekem do začátků. A dodává, že cizince, kteří mají po desítkách tisíc měsíčně přicházet o práci, z Česka dostane, dobrovolně, nebo nedobrovolně.
Pokud myslí Langer svá slova vážně, měla by vláda Mirka Topolánka rychle vypsat výběrové řízení na výstavbu obřího tábora, kam bude Langer „koncentrovat“ ty desítky tisíc pochytaných Vietnamců, Mongolů, Moldavanů, Ukrajinců. Nebo rovnou nechat vyklidit Terezín, u Českých drah objednat zaplombované vagony, s ČSA dohodnout zavedení speciálních deportačních leteckých linek. Na druhou stranu netřeba se obávat, Česko už zvládlo jinší odsuny a maximálně pár set tisíc cizinců je proti třem milionům Němců brnkačka.
Ano, je to trochu nadsázka a k tomu drsná, ale opravdu jen trochu. Současná česká reprezentace v případě cizinců opakuje chybu, ba přímo zločin, kterého se dopustili tehdejší politici českoslovenští. Odsunem, řekněme to naplno, vyhnáním sudetských Němců se Česko připravilo o obrovskou ekonomickou a kulturní hodnotu tohoto třímilionového lidského společenství.
Toto vyhnání tří milionů lidí z Česka bylo pro československou ekonomiku podobnou katastrofou jako brzy následující komunismus a úpadek Československa začal právě vyhnáním Němců.
Když Petr Nečas začal připravovat svůj plán přílivu levné, nekvalifikované pracovní síly do Česka, tak jsem se proti těmto plánům ohradil. A poukázal na rizika, která to přináší.
Tvrdil jsem, ano otevřeme Česko studentům, odborníkům, vzdělancům, ale nevozme sem jen levnou pracovní sílu do továren. Zaděláváme si tím na problém, se kterým nebudeme vědět, co si počít.
Naštěstí pro Nečase přišla krize do Česka včas, ještě než stačil do země přilákat třeba milion cizích továrních dělníků, šiček a kopáčů. Proto je dnes „cizinecká otázka“ v rozměrech, kdy je v možnostech českého státu ji řešit.
Řešit by se však měla zcela jinak, než to plánuje Ivan Langer. Česká republika udělala v případě zelených karet a lákání cizinců na práci do Česka chybu. Kabinet by ji měl přiznat a podle toho se zachovat. A netrestat za svoji chybu cizince, kteří sem přijeli na naše pozvání a s těmi nejlepšími úmysly, poctivě tu pracovali a platili daně.
Je třeba najít odvahu a zapomenout na „českou“ sobeckost a říci jasně: „Přišla krize, která vás připravila o práci, ale my se o vás postaráme, do doby, než práce zase bude.“
Člověk nemusí fandit ČSSD, aby ocenil smysluplnost slov bývalého ministra vnitra Františka Bublana, který na rozdíl od nabubřelých, prázdných prohlášení Langra, že cizinci půjdou, dobrovolně, nebo nedobrovolně, hledá cestu, jak se o ty, kteří se vrátit nechtějí nebo nemohou, postarat. Cizinci od nás neodejdou, neodešli z Německa, z Francie, odnikud.
Na rozdíl od Langrova nesmyslného plánu je smysluplné jít Bublanovou cestou a hledat pro cizince uplatnění ve veřejně prospěšných pracích, dát jim šanci na rekvalifikaci, poskytnout jim alespoň základní sociální síť. Prostě se k nim chovat stejně, jako by to byli Češi. Pokud tomu brání zákony, pak tyto zákony urychleně změnit.
Cizinci jako my
Většina cizinců, především z takových zemí jako Vietnam, Moldavsko nebo Ukrajina, v České republice totiž stejně zůstane, i kdyby cizinecká policie dělala razie každý den. Jen je nažene do rukou mafie a zažene do ilegality.
Program nulové tolerance chystaný Langrovými muži navíc podpoří polofašistické bojůvky, které už ukazují vzrůstající sílu v Chomutově a na dalších místech. A zničí atmosféru v zemi, která dosud své soužití s cizinci zvládala nejlépe z nových států Evropské unie.
Na cizincích tato země léta vydělávala, za náš malý hospodářský zázrak vděčíme i jim. Je čas to vrátit. Tím, že je právě v této těžké době přestaneme považovat za cizince. Ostatně, jak včera tvrdil Nečas, budeme jich v budoucnu ještě dalších pár set tisíc potřebovat.
V téže chvíli jiný ministr téže vlády, šéf vnitra Ivan Langer, za desítky milionů z rozpočtu organizuje dobrovolný odchod týchž cizinců z Česka, s letenkou a pětiseteurovým šekem do začátků. A dodává, že cizince, kteří mají po desítkách tisíc měsíčně přicházet o práci, z Česka dostane, dobrovolně, nebo nedobrovolně.
Pokud myslí Langer svá slova vážně, měla by vláda Mirka Topolánka rychle vypsat výběrové řízení na výstavbu obřího tábora, kam bude Langer „koncentrovat“ ty desítky tisíc pochytaných Vietnamců, Mongolů, Moldavanů, Ukrajinců. Nebo rovnou nechat vyklidit Terezín, u Českých drah objednat zaplombované vagony, s ČSA dohodnout zavedení speciálních deportačních leteckých linek. Na druhou stranu netřeba se obávat, Česko už zvládlo jinší odsuny a maximálně pár set tisíc cizinců je proti třem milionům Němců brnkačka.
Ano, je to trochu nadsázka a k tomu drsná, ale opravdu jen trochu. Současná česká reprezentace v případě cizinců opakuje chybu, ba přímo zločin, kterého se dopustili tehdejší politici českoslovenští. Odsunem, řekněme to naplno, vyhnáním sudetských Němců se Česko připravilo o obrovskou ekonomickou a kulturní hodnotu tohoto třímilionového lidského společenství.
Toto vyhnání tří milionů lidí z Česka bylo pro československou ekonomiku podobnou katastrofou jako brzy následující komunismus a úpadek Československa začal právě vyhnáním Němců.
Když Petr Nečas začal připravovat svůj plán přílivu levné, nekvalifikované pracovní síly do Česka, tak jsem se proti těmto plánům ohradil. A poukázal na rizika, která to přináší.
Tvrdil jsem, ano otevřeme Česko studentům, odborníkům, vzdělancům, ale nevozme sem jen levnou pracovní sílu do továren. Zaděláváme si tím na problém, se kterým nebudeme vědět, co si počít.
Naštěstí pro Nečase přišla krize do Česka včas, ještě než stačil do země přilákat třeba milion cizích továrních dělníků, šiček a kopáčů. Proto je dnes „cizinecká otázka“ v rozměrech, kdy je v možnostech českého státu ji řešit.
Řešit by se však měla zcela jinak, než to plánuje Ivan Langer. Česká republika udělala v případě zelených karet a lákání cizinců na práci do Česka chybu. Kabinet by ji měl přiznat a podle toho se zachovat. A netrestat za svoji chybu cizince, kteří sem přijeli na naše pozvání a s těmi nejlepšími úmysly, poctivě tu pracovali a platili daně.
Je třeba najít odvahu a zapomenout na „českou“ sobeckost a říci jasně: „Přišla krize, která vás připravila o práci, ale my se o vás postaráme, do doby, než práce zase bude.“
Člověk nemusí fandit ČSSD, aby ocenil smysluplnost slov bývalého ministra vnitra Františka Bublana, který na rozdíl od nabubřelých, prázdných prohlášení Langra, že cizinci půjdou, dobrovolně, nebo nedobrovolně, hledá cestu, jak se o ty, kteří se vrátit nechtějí nebo nemohou, postarat. Cizinci od nás neodejdou, neodešli z Německa, z Francie, odnikud.
Na rozdíl od Langrova nesmyslného plánu je smysluplné jít Bublanovou cestou a hledat pro cizince uplatnění ve veřejně prospěšných pracích, dát jim šanci na rekvalifikaci, poskytnout jim alespoň základní sociální síť. Prostě se k nim chovat stejně, jako by to byli Češi. Pokud tomu brání zákony, pak tyto zákony urychleně změnit.
Cizinci jako my
Většina cizinců, především z takových zemí jako Vietnam, Moldavsko nebo Ukrajina, v České republice totiž stejně zůstane, i kdyby cizinecká policie dělala razie každý den. Jen je nažene do rukou mafie a zažene do ilegality.
Program nulové tolerance chystaný Langrovými muži navíc podpoří polofašistické bojůvky, které už ukazují vzrůstající sílu v Chomutově a na dalších místech. A zničí atmosféru v zemi, která dosud své soužití s cizinci zvládala nejlépe z nových států Evropské unie.
Na cizincích tato země léta vydělávala, za náš malý hospodářský zázrak vděčíme i jim. Je čas to vrátit. Tím, že je právě v této těžké době přestaneme považovat za cizince. Ostatně, jak včera tvrdil Nečas, budeme jich v budoucnu ještě dalších pár set tisíc potřebovat.
