25. června 2010 19:34 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Co si počít s KLDR? Buď
zničit nebo ignorovat

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Námořnictvo Korejské republiky během 60. výročí začátku Korejské války salutovalo na moři | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Námořnictvo Korejské republiky během 60. výročí začátku Korejské války salutovalo na moři | foto: ČTK
WASHINGTON/PRAHA Odtajněné dokumenty ukazují, že Spojené státy koncem 60. let zvažovaly i omezený jaderný útok na Severní Koreu. "Musíme vypadat odhodlaně. A pokud je cílem zabránit protiopatřením, tak to musí být pořádný hukot," říkal tehdejší poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Henry Kissinger na poradě svým kolegům.

Psal se červenec 1969 a Američané zvažovali, jak reagovat na další severokorejskou provokaci – sestřelení průzkumného letounu EC-121 nad Japonským mořem. Jinými slovy řečeno, buď na komunistickou KLDR udeřit pořádně, anebo vůbec. Jednou z variant měly být například útoky taktickými jadernými zbraněmi proti vybraným vojenským cílům.

60. výročí začátku korejské války
Vyplývá to z nově odtajněných archivních materiálů, které publikoval americký Národní bezpečnostní archiv. Stalo se tak při příležitosti 60. výročí začátku korejské války, které připadá právě na dnešek. To je však pouze jedna souvislost mezi dokumenty a konfliktem.

Váleční veteráni Korejské války během slavnostního ceremoniálu k 60. výročí od začátku konfliktu v jihokorejském Soulu

Úvahy, které se v nich popisují, se totiž netýkaly pouze případu z konce 60. let. Strategií "zničit, či ignorovat" se totiž USA v podstatě řídí ve vztahu ke stále stejně stalinistické Severní Koreji dodnes.
Nixon musel sestřelení průzkumného letounu řešit hned pár měsíců po příchodu do Bílého domu. Nechal Pentagon naplánovat paletu možných reakcí, mezi nimiž byl i plán s kódovým označením "FREEDOM DROP". Ten počítal s nasazením menších či středně silných jaderných náloží, jež by byly shozeny a odpáleny na vybrané vojenské cíle (viz tabulka).

"FREEDOM DROP"

Americký plán počítal s použitím menších jaderných zbraní o síle 2 až 10 kilotun, v jiné variantě
s většími náložemi o síle 10 až 70 kilotun. Měly být shozeny
z letadel či vypáleny na raketách.

Cílem útoku by byla velící centra, letiště a námořní základny v Severní Koreji.

Plán počítal s překvapivě malým počtem obětí: od 100 do "několika tisíců".

Záměrem by bylo vyřadit severokorejské letectvo z provozu a zmenšit tak riziko protiútoku. Jaderný útok omezeného rozsahu byl ale pouze jednou z mnoha zvažovaných variant. Jak z odtajněných materiálů dále vyplývá, zvažované možnosti zahrnovaly i "normální" nálet na severokorejské cíle.

Američané by tak na jednu stranu dali najevo odhodlání nenechat si další provokace líbit, zároveň by ale nezpůsobili nebezpečnou eskalaci konfliktu – a to nejen v podobě dalšího severokorejského vpádu na jih poloostrova, ale především zapojením Číny či Sovětského svazu. Američané navíc v tu dobu měli ještě další "asijské" starosti – vleklou válku ve Vietnamu.

Umění diplomacie
Nixon s Kissingerem nakonec ale došli k závěru, že omezený útok by byl k ničemu. Kýženého cíle – tedy pacifikování KLDR – by se nedosáhlo a místo toho by mohla vypuknout další korejská válka. Varianty se tak v podstatě zúžily na již výše naznačené dvě: buď rozsáhlý úder i s použitím jaderných zbraní, anebo použití nevojenských prostředků kombinovaných s diplomacií. A posledně jmenovaný přístup vydržel Američanům (společně s Jižní Koreou) dodnes, byť varianta alespoň omezených vojenských úderů se na stole šéfů Bílého domu objevovala znovu.

Stalo se tak například v roce 1994 za Billa Clintona, kdy vyšlo najevo, že severokorejský jaderný program směřuje k výrobě bomby. Nakonec ale zůstalo u dohody, byť již mnohokrát porušené. K vojenské odpovědi USA nepřistoupily ani po severokorejském jaderném testu či nedávném torpédovém útoku na jihokorejskou loď.

Protestanti u příležitosti 60. výročí od začátku Korejské války trhají severokorejské vlajky

Za uplynulých 60 let se totiž změnila i situace ohledně jaderných trumfů. Za korejské války to byly právě americké výhrůžky použitím nukleárních zbraní, které zřejmě Čínu – tehdy ještě bez atomového arzenálu – přiměly zmírnit další podporu severokorejských avantýr.
Nyní je to ovšem KLDR, kdo díky nově nabytému jadernému arzenálu může odrazovat od nových plánů typu "FREEDOM DROP".

Korejská válka: tři roky bojů, tři miliony životů

Válečný konflikt, který začal před šedesáti lety, inicioval severokorejský vůdce Kim Ir-sen.

Tříletá korejská válka, kterou 25. června 1950 zahájil vpád severokorejských jednotek do Jižní Koreje, patří k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Zahynuly v ní nejméně tři miliony lidí, z toho nejvíce Korejců – přes milion a půl – a necelý milion Číňanů. Asi čtyři miliony lidí pak ztratilo po rozdělení poloostrova možnost kontaktu srodinami na druhé straně hranice. Následky války bez vítěze, jež skončila uzavřením pouhého příměří, trápí Korejce dodnes.

Už v průběhu druhé světové války se Spojenci dohodli, že po pěti letech společné správy vznikne na Korejském poloostrově jednotný stát. Korea byla podle ujednání v srpnu 1945 rozdělena 38.rovnoběžkou – sever se ocitl pod vlivem SSSR a na jihu měly hlavní slovo Spojené státy.

Sovětsko-amerického soupeření využil severokorejský vůdce Kim Ir-sen, jemuž se na jaře 1950 podařilo přesvědčit sovětského lídra Josifa Stalina o tom, že se v případě masivního vojenského úderu jihokorejská vláda rychle zhroutí. Před 60 lety tak vtrhly desetitisíce vojáků Korejské lidové armády do Jižní Koreje. Dva dny po útoku označila Rada bezpečnosti OSN Severní Koreu za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení.

Americký prezident Harry Truman souhlasil s vysláním amerických jednotek (do bojů zasáhly 4.července 1950) na pomoc jihokorejské armádě a postupně se připojily i další země. Narychlo sestavené a špatně vyzbrojené americké posily ale byly spolu s jihokorejskými oddíly zahnány komunistickou armádou na ústup.
K obratu ve válce došlo díky zapojení sil OSN a protiútoku vedenému jejich vrchním velitelem Douglasem MacArthurem. Po měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat.

Složité rozhovory dospěly k dohodě o příměří uzavřené 27. července 1953. Podél 38.rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

  • 0Diskuse
Petr Pešek

Autor

Petr Pešekpetr.pesek@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.