Dalajlama při návštěvě Belgie otevřel nový klášter, zúčastnil se setkání představitelů různých náboženství a jednal s poslanci zahraničního výboru Evropského parlamentu. Jeho návštěva v Belgii byla o rok odložena, protože kolidovala s cestou belgického královského páru do Číny.
Tibetský duchovní vůdce navrhl možný kompromis v otázce Tibetu, když vyloučil jeho samostatnost. Podle dalajlamy by Tibeťané starali o své vnitřní záležitosti, zatímco Čína by odpovídala za zahraniční politiku.
Jsem pro tuto střední cestu, řekl dalajlama v Evropském parlamentu. Snažíme se v tomto směru o dosažení jakéhosi porozumění s Čínou, dodal. Úplná nezávislost na Číně není v tibetském zájmu. Tibet je vnitrozemská země, která je velmi chudá, ekonomický rozvoj Číny by Tibetu mohl prospět, prohlásil.
Tibetská kultura oslovuje i Číňany
Dalajlama zdůraznil nezbytnost uchování tibetské kultury, duchovní tradice i "velmi křehké" přírody v Tibetu, ohromné náhorní planině obklopené Himálajemi a Čínou, kde žije asi šest milionů Tibeťanů.
"Tibetská kultura a tibetský buddhismus jsou velmi tolerantní a soucitné, a proto si myslím, že jsou velmi relevantní pro celý svět, kde dnes náboženství bývá důvodem ke konfliktům," poznamenal.
Tibetská kultura zajímá podle něj stále více čínských intelektuálů, obchodníků či umělců. Na mé přednášky do Indie v poslední době přijíždí i řada lidí z pevninské Číny, řekl nositel Nobelovy ceny míru.
Čínská vláda označuje dalajlamu za separatistu a veřejně ho kritizuje. Od roku 2002 ale dochází ke schůzkám mezi Čínou a zástupci exilové tibetské vlády v Indii. Loni prý došlo k pěti schůzkám, čínská vláda to ale nepřiznává, řekl dalajlama. Zdůraznil, že řešením pro Tibet je jen "demokratická Čína".
Dalajlama skepticky odpověděl na otázku, zda EU může pomoci při dodržování lidských práv v Tibetu. Bezprostředně je to beznadějné, ale v dlouhodobém pohledu ano, prohlásil dalajlama.
