Dát si majzla jakožto nástroj k vysekání

Dovolte krátké doplnění k článku "Proč si dáváme "majzla" ? " v dnešní rubrice "Zjistili jsme za Vás": Vyjdeme-li z předpokladu, že "majzl" je český fonetický přepis německého "r Meissel", jež znamená tolik, co dláto, pak se zdá býti zřejmé, že toto dláto uchopujeme neboli do rukou si dáváme proto, abychom se uvedeným nástrojem mohli z něčeho vysekati. Vysekáme-li se pak z nějaké obtížné situace, pak se ukazuje, že jsme si dali (do rukou) majzla jakožto nástroj sloužící k vysekání, přičemž samotné vysekání se z něčeho lze chápat jako alegorické vyjádření ve věci sjednání prostoru našeho konání, jež na počátku tísnící se pod tíhou neopracovaného materiálu posléze nabírá prostorově příznivější (řekli bychom snad opracovanější) konotace ve významu volného neboli již "vysekaného" prostoru. Důležitým aspektem je zde přitom ona percepce obtížnosti situace, kdy dáti si (do rukou) majzla se jeví jako vhodné již před přímou aktualizací oné situace, i když se jistě lze majzlem vysekati i posléze - to pokud jsme si jej nedali (do rukou) včas.
Lze tedy usuzovat, že právě význam majzlíku dává uvedenému frazeologickému spojení smysl nikoliv žádný, což se odvažuji tvrdit proti vyjádření oslovených lingvistických autorit a s jistou lítostí, že v uvedené otázce nebylo osloveno právě naše Lingvistické sdružení Kratylos.