Cyrilometodějský svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou katolickou církev.
Slovanští věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj - bratři, kněží ze Soluně - jsou katolickými i pravoslavnými světci a v tomto církevním pojetí z rozhodnutí papeže poslední čtvrtstoletí také spolupatrony Evropy. Oba bratři byli vysláni jako misionáři k Chazarům, ale roku 863 na žádost knížete Rostislava přišli na Velkou Moravu.
Do bohoslužeb zavedli slovanský jazyk, pro který Konstantin vytvořil vlastní písmo a s jeho pomocí přeložil do staroslověnštiny například téměř celý Nový zákon a žalmy. Bratři dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.
O víkendu se na Velehradě konají již podesáté Dny lidí dobré vůle. Pořádá se také národní pouť - slavnostní bohoslužba, již bude sloužit kardinál Jozef Tomko. Obřad přenáší veřejnoprávní rozhlas a televize.
V 19. století využívali cyrilometodějskou tradici katoličtí kněží k národnímu probouzení poněmčených obyvatel Moravy; tradice podpořila také slovanskou vzájemnost. K cyrilometodějství se po první světové válce přihlásila také nynější Církev československá husitská a obnovené české pravoslaví.
Oslavy věrozvěstů se pořádají po celé republice. I letos se bohoslužby uskuteční například v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze Karlíně. Večerní mši pak obohatí staroslověnské ordinárium, zpívaný doprovod.