Strana má stát programově nalevo od sociálních demokratů (člověk by řekl, že mezi ČSSD a KSČM je tak těsno, že už se tam nikdo nevejde, ale budiž). O plánu hovoří Paroubkovi stoupenci, sám jejich guru je přitom zdrženlivý: "V rámci ČSNS 2005 pracují na programu a já jim tak trochu nahlížím přes rameno". To programotvůrcům z ČSNS opravdu nezávidím.
Události Bohumila Doležala
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Zároveň se (naposled ve včerejších LN) objevují úvahy o tom, co bude dělat po roce 2013, až mu vyprší mandát, prezident (a expředseda ODS) Václav Klaus. Že by se nevrátil zpátky do aktivní politiky a věnoval se přednášení, tomu moc nevěřím – přesněji řečeno udělal by to jen tehdy, kdyby mu nic jiného nezbývalo, a udělá všechno možné pro to, aby se do takové pasti nedostal.
Václav Klaus je v lepší pozici než Jiří Paroubek. Ten se do ČSSD nemůže vrátit jednak proto, že z ní ještě neodešel, a jednak proto, že mu tam žádné přiměřené místo nenabízejí: je totiž jen jedno, to předsednické, momentálně je obsazené a znovu ho dobýt by byl zejména pro Paroubka nadlidský úkol – spousta jeho někdejších oddaných spolupracovníků si nepochybně velmi oddechla, když na ně po Pyrrhově volebním vítězství loni v létě rezignoval. Klausův návrat je teoreticky představitelný, v praxi by to asi bylo velmi svízelné. Např. jeho oddaná zbožňovatelka, první místopředsedkyně Němcová, prohlásila na to téma: "Po jeho návratu do ODS nevolám, umím si ho ale představit." V ODS je však nepochybně mnoho lidí, kteří by řekli spíše: jeho návrat do ODS si umím představit, a proto po něm nevolám. Představit si návrat jinam než do předsednického křesla je ovšem nemožné především proto, že si ho zjevně nedovede představit ani sám Klaus. A pokus o návrat by tak znamenal rozpolcení ODS, nic víc.
Václav Klaus může ovšem buď podobně jako Paroubek využít nějakou miniaturní stranu z podhradí, nebo vytvořit nový politický subjekt. Přitáhl by k sobě možná taky pár poslanců a senátorů ODS. Nicméně pokud jde o výsledek, je víc než nejistý. Paroubek i Klaus, podobně jako kdysi Zeman, dokážou oslabit svou původní stranu a rozmnožit hlasů, které ve volbách propadnou. Náš politický systém utrpí škody, ale nic nového a přitažlivého nevznikne. Oba jen rozmnoží klub politických důchodců – výkonných požíračů preferencí.
Vrchol své politické kariéry už mají, zase podobně jako Miloš Zeman, nenávratně za sebou. A je to dobře: staré pejsky novým kouskům nenaučíš.