Plán udělat s hlavním ideolog e m Al Kajdy „online rozhovor“ oznámila v prosinci organizace as Saháb, mediální křídlo teroristické sítě. Na islamistických internetových stránkách pak Al Kajda vyzvala své příznivce, ale i odpůrce a zástupce médií, aby Zavahrímu posílali dotazy. Odpoví na ně prý „co nejdříve“.
Šestnáctého ledna vypršel termín, dokdy mohli tazatelé posílat otázky. Zájem předčil očekávání - podle německého týdeníku Der Spiegel pokryly vytištěné dotazy 53 stránek. Čtyři islamistické weby zaznamenaly přes 900 vstupů, někteří pisatelé poslali i více otázek. Odpovědí se dosud nedočkali.
Experti na terorismus se shodují, že jde o čirou propagandu. Zavahrí se podle nich snaží o dvě věci: upoutat pozornost (zejména ve světových médiích) a vytvořit dojem, že Al Kajda je na výši a používá moderní technologie. Ve chvíli, kdy mají svoji internetovou komunitu, mohou také teroristé využívat myšlenky jejích členů.
Metodu brainstormingu už Al Kajda jednou využila. Před třemi lety vyzvala její saúdskoarabská pobočka své příznivce k tomu, aby jí e-mailem posílali návrhy na nové teroristické útoky. Vůdci měli poté vybrat nejlepší z nich a rozhodnout o nejvhodnějších kandidátech, kteří by je měli spáchat.
Drtivou většinu otázek poslali lidé, kteří s Al Kajdou sympatizují. Někteří se dokonce představili jako aktivní bojovníci, jejich tvrzení ale nelze ověřit. Novinářů bylo jen několik. Egyptský bezpečnostní analytik Diá Rašván se domnívá, že část otázek poslali také členové zpravodajských služeb, aby zjistili způsob přemýšlení teroristů.
Ze stovek dotazů vyplývá, že plánované útoky Al Kajdy jsou pro její příznivce stejnou záhadou jako pro západní zpravodajské služby. Příznivci Al Kajdy se Zavahrího často ptají na to samé, co by rádi věděli i zpravodajci: například to, zda má centrální organizace kontrolu nad malými skupinkami působícími v Evropě nebo na Blízkém východě. Někteří žádali i o radu, zda je lepší útočit na USA, nebo se soustředit na boj proti nepřátelským arabským režimům. Mnoho tazatelů si myslí, že by Al Kajda měla být aktivnější a provést útok podobného rozsahu jako bylo 11. září.
Někteří tazatelé se zajímali o zdravotní stav Usámy bin Ládina, jehož uctivě nazývají „lvem džihádu“ nebo „milovaným šajchem“. Jiní by rádi zjistili, jaký je stav džihádu ve vzdálených oblastech. Džihád tak možná není tak globalizovaným hnutím, jak si někteří analytici mysleli.
Velkým tématem je pro stoupence Al Kajdy situace v Iráku a Íránu. Jeden z tazatelů si například stěžoval, že třetí muž Al Kajdy se skrývá v Íránu. „Jak je to možné, když jsou šíité proti nám?“ Údajný bojovník Al Kajdy v Iráku si zase myslí, že Iráčané diskriminují mudžáhidy z jiných zemí.
Zavahrí bude také zřejmě radit těm, kteří se chtějí připojit k džihádu. „Chtěl bych se připojit k džihádu, moje matka mi to ale nedovolí. Můžu odejít bez dovolení?“ citovala americká televize CNN 23letého muže, který žije spolu s rozvedenou matkou.
Šestnáctého ledna vypršel termín, dokdy mohli tazatelé posílat otázky. Zájem předčil očekávání - podle německého týdeníku Der Spiegel pokryly vytištěné dotazy 53 stránek. Čtyři islamistické weby zaznamenaly přes 900 vstupů, někteří pisatelé poslali i více otázek. Odpovědí se dosud nedočkali.
Experti na terorismus se shodují, že jde o čirou propagandu. Zavahrí se podle nich snaží o dvě věci: upoutat pozornost (zejména ve světových médiích) a vytvořit dojem, že Al Kajda je na výši a používá moderní technologie. Ve chvíli, kdy mají svoji internetovou komunitu, mohou také teroristé využívat myšlenky jejích členů.
Metodu brainstormingu už Al Kajda jednou využila. Před třemi lety vyzvala její saúdskoarabská pobočka své příznivce k tomu, aby jí e-mailem posílali návrhy na nové teroristické útoky. Vůdci měli poté vybrat nejlepší z nich a rozhodnout o nejvhodnějších kandidátech, kteří by je měli spáchat.
Drtivou většinu otázek poslali lidé, kteří s Al Kajdou sympatizují. Někteří se dokonce představili jako aktivní bojovníci, jejich tvrzení ale nelze ověřit. Novinářů bylo jen několik. Egyptský bezpečnostní analytik Diá Rašván se domnívá, že část otázek poslali také členové zpravodajských služeb, aby zjistili způsob přemýšlení teroristů.
Ze stovek dotazů vyplývá, že plánované útoky Al Kajdy jsou pro její příznivce stejnou záhadou jako pro západní zpravodajské služby. Příznivci Al Kajdy se Zavahrího často ptají na to samé, co by rádi věděli i zpravodajci: například to, zda má centrální organizace kontrolu nad malými skupinkami působícími v Evropě nebo na Blízkém východě. Někteří žádali i o radu, zda je lepší útočit na USA, nebo se soustředit na boj proti nepřátelským arabským režimům. Mnoho tazatelů si myslí, že by Al Kajda měla být aktivnější a provést útok podobného rozsahu jako bylo 11. září.
Někteří tazatelé se zajímali o zdravotní stav Usámy bin Ládina, jehož uctivě nazývají „lvem džihádu“ nebo „milovaným šajchem“. Jiní by rádi zjistili, jaký je stav džihádu ve vzdálených oblastech. Džihád tak možná není tak globalizovaným hnutím, jak si někteří analytici mysleli.
Velkým tématem je pro stoupence Al Kajdy situace v Iráku a Íránu. Jeden z tazatelů si například stěžoval, že třetí muž Al Kajdy se skrývá v Íránu. „Jak je to možné, když jsou šíité proti nám?“ Údajný bojovník Al Kajdy v Iráku si zase myslí, že Iráčané diskriminují mudžáhidy z jiných zemí.
Zavahrí bude také zřejmě radit těm, kteří se chtějí připojit k džihádu. „Chtěl bych se připojit k džihádu, moje matka mi to ale nedovolí. Můžu odejít bez dovolení?“ citovala americká televize CNN 23letého muže, který žije spolu s rozvedenou matkou.
