S tímto poznatkem přišli španělští vědci při analýze složení prvních nánosů z tsunami objevených na ostrově. "Je velmi pravděpodobné, že jde o nánosy z několika událostí. Přinejmenším dvou tsunami. Stopy ukazují, že mohly být současné," upozornila vedoucí výzkumu Mercedes Ferrerová ze španělského geologického a důlního institutu.
Původním cílem výzkumu, do něhož jsou zapojeni i portugalští vědci, bylo zjistit příčiny a následky velkých sesuvů na svazích sopečných ostrovů.
Čtěte také: |
Jejich intenzita je spojena se zničením sopečného dómu Las Caňadas, který předcházel nynější sopce Teide. "Zboření sopečného dómu (tedy velké sopky s několika krátery či skupina vulkánů) nastalo před 150.000 až 180.000 lety, což se shoduje s údery tsunami," vysvětlila Ferrerová. Ohromné vlny, které přinesly tyhle nánosy, "nevyvolala zemětřesení, nýbrž je způsobily sesuvy spojené s výbušnými erupcemi," dodala.
Podívejte se: |
Jde o výjimečný nález, neboť skalnaté břehy Kanárských ostrovů a neexistence pobřežních rovin, na nichž by se mohl usazovat stržený materiál, značně limitují možnost podobného nálezu.
Dnes už prý tsunami nehrozí
"Tento materiál byl popsán jako paleontologické naleziště už koncem 80. let, ovšem neznámého původu. Prostorová pozice nánosů či vnitřní charakteristiky, jako je složení, druh a velikost hran a bloků stejně jako zvláštnosti fauny, jež obsahuje, napovídají, že je sem zanesla tsunami." Materiál nanesený vlnami byl zjištěn na lávové plošině Teno na severozápadním výběžku ostrova. Jeho zakonzervování až do dnešních časů umožnila silná vrstva zeminy.
Nánosy jsou složeny z úlomkových usazenin, zbytků ryb, mušlí a měkkýšů. "Objevují se na několika kilometrech čtverečních a jejich tloušťka dosahuje až jednoho a půl metru," popsala nánosy badatelka. Vyloučila, že by v dnešní době mohla Tenerife zasáhnout tsunami takových vlastností.
|
Ostrov Tenerife |
