Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Erdogan nesmí Evropu vydírat tvrdí šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz

Svět

  7:52
Jsem rád, že jsme s Českem ve shodě, pochvaluje si Sebastian Kurz stejný pohled na Evropu založenou na subsidiaritě. Vítání běženců, stejně jako politika otevřených hranic byly od samého počátku chybné, říká Sebastian Kurz, ministr zahraničí Rakouska, které si v neděli zvolí novou hlavu státu.

Sebastian Kurz foto:  Michal Šula, MAFRA

LN: Musí mít zahraničí obavy, jak dopadnou nedělní prezidentské volby v Rakousku?
S volbami to je všude stejné. Pokud proběhnou demokraticky a férově, tak je třeba jejich výsledek respektovat.

Rakousko je fungující demokracií, prezidentské volby jsme kvůli technickým problémům odložili na 4. prosince. Nezávisle na tom, jak volby dopadnou, bych rád vyzval každého, aby jejich výsledek respektoval, tak jak se to děje i jinde.

LN: V minulosti reagovalo zahraničí několikrát hodně negativně na výsledky rakouských prezidentských nebo parlamentních voleb. Například v roce 1999 zmrazily ostatní vlády v EU dvoustranné vztahy s Vídní...
Sankce byly špatné a já doufám, že i ti, kdo tato opatření svého času vůči Rakousku iniciovali, to již mezitím uznali. Nehledě na to, že případ sankcí nesouvisí s našimi prezidentskými volbami.

Já samozřejmě podobně jako vy nevím, jak zítřejší volby dopadnou. Ale jejich výsledek přijmu a jako ministr zahraničních věcí se budu snažit s novým spolkovým prezidentem dobře spolupracovat, tak jak tomu bylo iv minulosti.

LN: Středoevropské země v posledních měsících hodně semklo téma uprchlíků. Jaký očekáváte vývoj?
Jsem rád, že se nám spolu s našimi partnery v uplynulém roce podařilo uzavřít západobalkánskou uprchlickou trasu. Ve Vídni jsme se na tom dohodli spolu s vládami zemí západního Balkánu, abychom se zase vrátili k normalitě.

To, čeho jsme byli svědky během druhé poloviny roku 2015, byl státem organizovaný a Evropskou unií částečně financovaný přesun lidí z Řecka až do střední Evropy. V důsledku toho přicházelo kvůli otevřeným hranicím denně až 15 tisíc běženců.

BUDOUCÍ KANCLÉŘ?

Sebastian Kurz se narodil v roce 1986 ve Vídni a od roku 2013 je ministrem zahraničních věcí. Předtím byl v letech 2011 až 2013 státním tajemníkem na ministerstvu vnitra, kde měl na starosti otázky integrace cizinců.

Je členem konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP), přičemž od roku 2009 vede její mládežnickou organizaci. Loni se stal navíc předsedou stranického think tanku rakouských lidovců.

Je považován za největší politický talent konzervativců za poslední roky, který by jednou mohl straně vrátit pozici spolkového kancléře.

Vedle své politické kariéry studuje právo na vídeňské univerzitě.

Považoval jsem něco takového od samého počátku za chybu a byl jsem proti neomezenému přijímání běženců do střední Evropy, protože to nemůže fungovat.

Odmítám to i nadále a jsem rád, že se nám podařilo příliv uprchlíků masivně omezit. Co teď ještě potřebujeme, je fungující ochrana vnějších hranic Evropské unie, protože Evropa bez vnitřních hranic může fungovat pouze za předpokladu, že budou její vnější hranice chráněny.

Teprve to nám umožní zastavit příliv běženců a migrantů, zadržet je už na vnější hranici.

LN: Kde vidíte aktuálně největší nedostatky? V Řecku?
Bylo chybou, že mnoho politiků ve střední Evropě uplatňovalo špatný přístup. Mnozí si mysleli, že mohou neomezeným přijímáním uprchlíků problém s migrací vyřešit.

Ve skutečnosti ho ale zhoršovali, protože stále více lidí se pak vydávalo na cestu do Evropy, topilo se ve Středozemním moři a my ve střední Evropě jsme tento nápor přestali zvládat.

Od samého počátku jsem byl proti vítací politice, stejně jako politice otevřených hranic. Jsem rád, že již mnozí uznali, že to bylo špatné.

Teď to chce politickou vůli říct, že kdo se vydá do Evropy protizákonně, využije služeb pašeráků lidí, bude na vnější hranici zadržen. Tam se o něj postarají a následně bude vrácen do země, odkud přišel.

Nemá ale šanci dostat se do střední Evropy. Pokud budeme v Evropě schopni vysílat podobná jasná poselství, bude se vydávat méně lidí na nebezpečnou cestu přes moře a pašeráci lidí přijdou o svůj výnosný byznys.

Měli bychom také zvýšit pomoc, kterou poskytujeme přímo na místě, abychom dokázali zlepšit životní podmínky uprchlíků v zemi původu.

LN: Dá se říct, že za letošním poklesem počtem uprchlíků směřujících do Evropy je dohoda s Tureckem?
Přispělo k tomu uzavření západobalkánské trasy, čímž se snížil počet lidí proudících do Evropy z 15 tisíc za den, což byla svého času nejvyšší hodnota, na méně než tisíc lidí denně.

Dohoda s Tureckem přispěla ještě k další redukci, a to na méně než sto lidí denně.

LN: A vydrží podle vás úmluva s Ankarou?
To nevím, a proto se domnívám, že bychom v rámci Evropské unie měli co nejrychleji zajistit naši vnější hranici, čímž se staneme nezávislými. Pokud to neuděláme, budeme slabí a vydíratelní a já bych nechtěl, abychom se do této situace dostali.

LN: Vydíratelní Tureckem?
Ano, ze strany prezidenta Erdogana, to by bylo naprosto špatné.

LN: V Unii se nyní uvažuje o uzavření podobných dohod i se státy Maghrebu. Nepřinese to další rizika?
Považuji spolupráci s dalšími státy, které jsou ochotny přebírat zpět uprchlíky, za správnou a smysluplnou. To pomůže rozptýlit riziko, protože pak už nejsme závislí na jediné zemi a zároveň nám to umožní vracet lidi zpět.

Ani dohody se zeměmi Maghrebu ale nemohou být náhražkou za ochranu hranic EU.

Klíčový je ale náš politický postoj. Když se někdo vydá na cestu, necháme ho dorazit až do střední Evropy, nebo ho zastavíme na vnějších hranicích?

Když budeme zadržovat lidi již tam, vyřešíme tím spoustu problémů. Lidé nepřicházejí proto, aby našli bezpečí na ostrovech Lesbos nebo Lampedusa, ale chtějí především najít lepší život ve střední Evropě.

LN: Nutnost chránit evropské hranice skloňují politici už dlouho, přesto k tomu pořád nedošlo. Proč?
Protože příliš mnoho evropských představitelů chtělo pravý opak. Mnozí z nich bohužel v minulém roce prosazovali politiku otevřených hranic, což byl pravý opak ochrany vnějších hranic.

Není ale možné nechat v tom Řecko a Itálii osamocené. Nějakým dílem by se do toho měly zapojit všechny členské státy. Za Rakousko mohu prohlásit, že jsme připraveni pomoct v nadstandardním rozsahu, a to jak finančně, tak tím, že dáme k dispozici armádu a policii.

LN: Těmi politiky, kteří byli pro otevřené hranice, myslíte německou kancléřku Angelu Merkelovou?
Nejenom ji, ale i bývalý rakouský kancléř Werner Faymann a řada rakouských nebo švédských ministrů zastávali podobné postoje.

Mnozí se teď už na to dívají jinak, protože i veřejnost změnila postoj. Původně jsem byl se svým odmítavým postojem vůči vítací kultuře osamocen. Po několika měsících lidé zjistili, že politika otevřených dveří problémy nezmenšuje, ale naopak zvětšuje.

LN: Rakousko začátkem roku rozhodlo, že letos přijme 37 500 běženců. Kdy bude kvóta naplněna?
Letos jí celkem přesně dosáhneme. Říkám ale, že je extrémně vysoká. Pokud to srovnáte s ostatními evropskými státy, tak Rakousko určitě nemůže každý rok přijmout tolik lidí.

LN: Plánujete snížení tohoto limitu?
Vláda se shodla na tomto čísle a to platí.

LN: Hodně se také řešila otázka, jak dosáhnout, aby státy sousedící s Rakouskem, například Maďarsko, přebíraly odmítnuté běžence. Jak jste v tom pokročili?
To už měla původně řešit Dublinská úmluva. Ta předpokládá, že není možné procházet napříč EU a vybírat si, kde bude podána žádost o azyl, v závislosti na ekonomické situaci nebo sociálním systému té které země.

Vidíme, že se najednou stírají hranice mezi těmi, kdo hledají mezinárodní ochranu, nebo naopak lepší život. Z lidského hlediska je sice pochopitelné, že by si chtěli běženci vybírat, ale na to nemůže žádný stát přistoupit.

LN: Ochrana hranic předpokládá silnější vojenskou spolupráci v rámci EU. Vidíte naopak oblasti, kde by se měly její pravomoci redukovat?
Podle mého soudu by měla být cílem Evropa založena na subsidiaritě. Unie musí být silná ve velkých otázkách, jako je ochrana hranic, ale musí omezit působnost v méně důležitých záležitostech, které mohou řešit lépe národní státy nebo regiony.

Přesně touto cestou bychom se měli vydat. Otázka nemá být položena tak, jestli potřebujeme více nebo méně Evropy, jde naopak o stanovení oblastí, kde je žádoucí těsnější spolupráce a kde nikoli.

Jedině tak můžeme zajistit řádnou dělbu pravomocí. Jsem rád, že se v této otázce shodujeme s Českem.

LN: A kde vidíte prostor pro omezení pravomocí unijních orgánů?
Uvedu příklad. V Rakousku byly například kvůli nařízení Komise změněny všechny jídelní lístky, aby bylo možné u jednotlivých položek uvést alergeny. To je typický příklad něčeho, co nevyžaduje celoevropskou regulaci, naopak ale vede k nárůstu byrokracie na evropské i národní úrovni.

LN: Pokud ale chcete těsnější spolupráci při ochraně hranic, není to v rozporu s rakouskou neutralitou?
Neutralita má pro nás hodně vysokou hodnotu. Samozřejmě to může vést k situacím, kdy dosáhneme nějakých limitů. Ale těsnější spolupráce v některých oblastech je potřebná a smysluplná.

LN: A veřejnost by to přijala?
Ano, protože si přeje řádnou ochranu unijních hranic, protože si uvědomuje, že bez toho nebude možná Evropa bez hranic. Chceme i nadále jezdit k našim českým přátelům a vracet se, aniž bychom se museli zastavovat u hraničních kontrol.

LN: Kromě diplomacie máte na starosti i integraci cizinců do společnosti. Loni jste prosadil tak zvaný zákon o islámu. Už se začaly jeho dopady projevovat?
Zákonem jsme chtěli omezit financování islámských spolků ze zahraničí. Víme totiž, že se tak mnohdy děje nikoli z nějakých velkorysých pohnutek, ale s cílem zvýšit vliv na jejich činnost, která má často nábožensko-politickou povahu.

Něco takového si nepřejeme. Chceme, aby muslimové, kteří žijí v Rakousku, nebyli pod cizím vlivem a mohli se rozvíjet.

Schválení zákona předcházela velmi bouřlivá debata. I proto, že zároveň přiznal muslimům nová práva, která považuji za důležitá, jako například možnost zřizovat hřbitovy či vykonávat duchovní správu u armády.

LN: Nejvíc rakouskou vládu za tento zákon kritizovalo Turecko...
Ano, vyvolalo to napětí, ale jsem rád, že jsme tento krok učinili. Z mého pohledu není možné, aby jiné státy posílaly do Rakouska imámy, platily je a oni pak na příkaz prezidenta Erdogana kázali v rakouských mešitách.

LN: Měly by být přístupové rozhovory s Tureckem zmrazeny, jak to nedávno navrhl Evropský parlament?
Jsem určitě pro, protože Turecko se svým vývojem za několik posledních let vzdalovalo EU stále víc.

Stát, který zastrašuje opoziční představitele, zavírá novináře a uvažuje o zavedení trestu smrti, nemá v Unii místo. Proto je také tak důležité, abychom v uprchlické otázce přestali být závislí na prezidentovi Erdoganovi.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...