Proti se však staví řada členských zemí EU, jejich souhlas je ke zvýšení nezbytný. Kritici mimo jiné namítají, že je třeba brát v úvahu, že EU nyní prochází nejhorší ekonomickou krizí ve své historii.
Základní plat euroúředníků bez nejrůznějších příplatků či náhrad se pohybuje přibližně od 2560 do 17.700 eur měsíčně podle zastávané pozice (66.000 až 456.000 korun).
V institucích EU pracuje kolem 38.000 lidí. Za vyhlášením stávky stojí odbory z Rady EU, v níž pracuje několik tisíc z nich. Proti zvýšení o 3,7 procenta nicméně brojí množství členských zemí EU včetně České republiky a Slovenska. Zástupci odborů dnes ale podotkli, že pokud se státy nerozhodnou zvýšení "odklepnout", obrátí se na evropskou justici. Se zvýšením totiž počítají platné unijní normy.
V hale paláce Justus Lipsius, v němž Rada EU sídlí, se sešly stovky lidí.
Podle některých organizátorů jich bylo až kolem tisícovky.
"Vyzýváme kolegy z dalších institucí (Evropská komise či Evropský parlament), aby se také připojili k našemu hnutí," prohlásil už před stávkou jeden z představitelů nespokojených úředníků Renzo Carpenito.
Navýšení platů o 3,7 procenta, s nímž přišla jakožto výkonný orgán EU Evropská komise, počátkem prosince odmítli zástupci členských zemí EU.
Tento postoj zaujali i přes názor právní služby, že je třeba respektovat pravidla, která se zvýšením počítají.
