Proti předloze se postavili jak ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), tak ministryně Džamila Stehlíková (SZ). Podle ní návrh odporuje ústavě a mezinárodním úmluvám o lidských právech, neboť je v rozporu se základním právem na život. Podle Julínka by zákon představoval "licenci na zabíjení". "To nemusí dělat lékař, to může dělat šikovný vrah, který zabije opravdu důstojně," uvedl ministr.
Jeho ministerstvo chce dát lidem v připravovaném zákoně o zdravotních službách možnost, aby předem odmítli určité lékařské zásahy, například resuscitaci nebo udržování na přístrojích. Toto přání bude muset mít písemnou formu a úředně ověřený podpis pacienta a bude součástí pacientovy zdravotní dokumentace.
Nemělo by se to týkat případů bezprostředního ohrožení života, ale spíš stavů dlouhodobé nemoci. Návrh Domšové vycházel z belgické předlohy a měl umožnit jak asistovanou sebevraždu, kdy by se nemocný mohl sám zabít za odborné zdravotnické pomoci, tak aktivní eutanazii. O ni mohli předem požádat lidé, kteří by se dostali do stavu nezměnitelného bezvědomí. Smrt by u nich na základě jejich předchozí žádosti mohli vyvolat lékaři, kteří by za to nemohli být postihováni.
Eutanazie na přání nemocného je zatím povolena v Nizozemsku a Belgii, tolerují ji v Oregonu, Kolumbii a Švýcarsku. Pro zamítnutí se vyslovilo 38 ze 49 přítomných senátorů, především z ODS a KDU-ČSL spolu se čtyřmi sociálními demokraty. Proti zamítnutí byli jen Domšová a komunista Václav Homolka, zbývajících devět senátorů se hlasování zdrželo.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil eutanazii za velké diskusní téma nejen pro lékaře a právníky, ale i pro veřejnost. "V Nizozemsku ta diskuse trvala 25 let, v České republice začínáme," uvedl. Také místopředseda Senátu Jan Rakušan (ČSSD) normu odmítl. "Nechci, aby lékaři byli současně soudci i popravčími. Necítím se jako lékař oprávněn komukoli dar života odejmout," dodal s tím, že eutanazie je zneužitelná.
Předseda senátorů KDU-ČSL Adolf Jílek normu označil za zákon o vědomém zabití, který otvírá Pandořinu skříňku. Další senátoři argumentovali vývojem medicíny, jiní upozorňovali na potřebu rozvoje hospiců a paliativní péče. "Gerontologie a geriatrie jsou obory, které lékaře nelákají," podotkla předsedkyně senátního zdravotního výboru Alena Palečková. Podle ní přístup ke starým nemocným lidem ne vždy odpovídá žádoucímu stavu, takže možnost eutanazie bude nastolována opakovaně.
Podle průzkumu CVVM se stále více Čechů domnívá, že by český právní řád měl umožňovat eutanazii. Pro byly v červnu zhruba dvě třetiny lidí, přičemž s eutanazií rozhodně souhlasí 19 procent dotázaných (loni 14,6 procenta) a dalších 43 procent s ní spíše souhlasí. Proti tomu, aby nevyléčitelně nemocný člověk mohl ukončit svůj život, bylo 27 procent dotázaných.
Jednodenní zářijová schůze Senátu dnes večer skončila, příště se senátoři sejdou patrně koncem října v návaznosti na jednání sněmovny. Bude to jejich poslední schůze v dosavadním složení. V obměněné povolební sestavě se sejdou, až její noví kolegové z říjnových voleb budou moci složit ústavou předepsaný slib.
Jeho ministerstvo chce dát lidem v připravovaném zákoně o zdravotních službách možnost, aby předem odmítli určité lékařské zásahy, například resuscitaci nebo udržování na přístrojích. Toto přání bude muset mít písemnou formu a úředně ověřený podpis pacienta a bude součástí pacientovy zdravotní dokumentace.
Nemělo by se to týkat případů bezprostředního ohrožení života, ale spíš stavů dlouhodobé nemoci. Návrh Domšové vycházel z belgické předlohy a měl umožnit jak asistovanou sebevraždu, kdy by se nemocný mohl sám zabít za odborné zdravotnické pomoci, tak aktivní eutanazii. O ni mohli předem požádat lidé, kteří by se dostali do stavu nezměnitelného bezvědomí. Smrt by u nich na základě jejich předchozí žádosti mohli vyvolat lékaři, kteří by za to nemohli být postihováni.
Eutanazie na přání nemocného je zatím povolena v Nizozemsku a Belgii, tolerují ji v Oregonu, Kolumbii a Švýcarsku. Pro zamítnutí se vyslovilo 38 ze 49 přítomných senátorů, především z ODS a KDU-ČSL spolu se čtyřmi sociálními demokraty. Proti zamítnutí byli jen Domšová a komunista Václav Homolka, zbývajících devět senátorů se hlasování zdrželo.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil eutanazii za velké diskusní téma nejen pro lékaře a právníky, ale i pro veřejnost. "V Nizozemsku ta diskuse trvala 25 let, v České republice začínáme," uvedl. Také místopředseda Senátu Jan Rakušan (ČSSD) normu odmítl. "Nechci, aby lékaři byli současně soudci i popravčími. Necítím se jako lékař oprávněn komukoli dar života odejmout," dodal s tím, že eutanazie je zneužitelná.
Předseda senátorů KDU-ČSL Adolf Jílek normu označil za zákon o vědomém zabití, který otvírá Pandořinu skříňku. Další senátoři argumentovali vývojem medicíny, jiní upozorňovali na potřebu rozvoje hospiců a paliativní péče. "Gerontologie a geriatrie jsou obory, které lékaře nelákají," podotkla předsedkyně senátního zdravotního výboru Alena Palečková. Podle ní přístup ke starým nemocným lidem ne vždy odpovídá žádoucímu stavu, takže možnost eutanazie bude nastolována opakovaně.
Podle průzkumu CVVM se stále více Čechů domnívá, že by český právní řád měl umožňovat eutanazii. Pro byly v červnu zhruba dvě třetiny lidí, přičemž s eutanazií rozhodně souhlasí 19 procent dotázaných (loni 14,6 procenta) a dalších 43 procent s ní spíše souhlasí. Proti tomu, aby nevyléčitelně nemocný člověk mohl ukončit svůj život, bylo 27 procent dotázaných.
Jednodenní zářijová schůze Senátu dnes večer skončila, příště se senátoři sejdou patrně koncem října v návaznosti na jednání sněmovny. Bude to jejich poslední schůze v dosavadním složení. V obměněné povolební sestavě se sejdou, až její noví kolegové z říjnových voleb budou moci složit ústavou předepsaný slib.
