Plyne to z připravovaného harmonogramu dalšího postupu při řešení ústavní krize, který pro politické strany připravují jejich právní experti.
Jeden z expertů politických stran Lidovým novinám uvedl, že i pokud by se strany shodly v parlamentu na novém volebním zákoně, musí mezi vyhlášením voleb a jejich uskutečněním uplynout šedesátidenní lhůta. Nejbližším reálným termínem voleb je tak listopad.
S listopadovým termínem však nesouhlasí předseda ČSSD Jiří Paroubek. "Neumím si to představit, to by byla trochu nastavovaná kaše," řekl Rádiu Impuls.
Na práci týmu se dnes ráno domluvili šéfové parlamentních stran s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Janem Fischerem a předsedy obou parlamentních komor. S listopadovým termínem by souhlasili, nebo alespoň se s ním smířili šéfové SZ Ondřej Liška a TOP 09 Karel Schwarzenberg. TOP 09 by bylo milejší, kdyby předčasné volby zůstaly v původním termínu, se kterým strana počítala a v kampani pracovala.
"Jako státotvorná strana jsme přesvědčeni, že je především nutné, aby řešení, které se našlo, bylo v souladu s ústavou a s dalšími zákony. Pokud jiné řešení není, tak to přijímáme," sdělil Schwarzenberg.
"Takový termín je dostatečně blízko původnímu termínu a nezpůsobil by českému státu tak mimořádné škody. Takže pokud to bude cena za ústavnost a držení čistého procesu, tak potom je to cena přijatelná," uvedl Liška na tiskové konferenci.
Předseda ODS Mirek Topolánek při příchodu na dopolední schůzku politiků listopadový termín nevyloučil.
Jedna varianta je, že Ústavní soud rozhodne včas a vše půjde podle dosavadních termínů, jinak je realistické datum voleb až začátkem listopadu, řekl Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Konečné rozhodnutí o termínu je ale na rozhodnutí politiků, se kterými právníci během jednání podle Svobody konzultují.
Experti, kteří posuzují návrh změny Ústavy, se podle právníka Františka Korbela (za SZ) shodli na tom, že kvůli přijetí normy není třeba vyhlašovat stav legislativní nouze, jak politici ráno navrhli. Doporučí doplnit senátní návrh, který ve sněmovně leží. "Nový vládní návrh by mohl znamenat zpoždění, protože by kvůli němu musela zasednout vláda, senátní návrh by sněmovna mohla projednat během dvou dnů, legislativní stav nouze tak neznamená žádný přínos," řekl.
Právníci také souhlasí s rozšířením senátního návrhu o formulaci, podle které je k rozpuštění sněmovny potřeba ústavní většina.
Další změnou stávajícího návrhu je posunutí jeho platnosti, dosud v něm stojí, že nabude platnosti prvním dnem dalšího měsíce. Nové změní by mělo umožnit jeho platnost v den podpisu prezidenta a zápisu do sbírky zákonů.
