Z koncertu britské kapely The Kooks začali lidé v houfech odcházet do stanového městečka. Báli se totiž, že by je mohl znovu zastihnout stejně silný liják jako v den příjezdu na festival.
K TÉMATU: |
Během několika málo vteřin se přihnala vichřice a smetla sebou všechno, co ji stálo v cestě. Plachty od stanů, oblečení, sedátka. Pohled na stany topící se v bahně rozhodně nebyl výjimkou.
Cestou z areálu, kde byly stánky s oblečením a jídlem, se kvůli apokalyptickému pohledu na stanové městečko začala mezi lidmi šířit panika. Všichni zmateně pobíhali po areálu a křičeli. Někteří dokonce využili nepřehledné situace a začali krást sluneční brýle místních prodejců a další věci, které byly poházené na zemi. Prodávající se neměli šanci v takovém chaosu rabujícím postavit.
Tisíce lidí se brodily blátem a snažily se co nejdříve dostat ke svým stanům a zachránit alespoň zbytek věcí. "Neviděla jste plachtu od stanu?" ptal se mě podnapilý mladík. Nedokázala jsem tomu chudákovi pomoci.
Kusy stanů létaly všude kolem a já měla dost práce zachránit ten svůj, který se pod tíhou vody doslova lámal na kusy. Nakonec jsem vodou nasáklé věci ze stanu, který skončil v popelnici, hodila do promočené krosny a běžela na autobus do Hradce Králové.
Lidé se všude kolem brodili v holínkách kalužemi, šlapali na cizí promáčené stany, nadávali a tlačili se. Pořadatelé zatarasili příjezdovou cestu kvůli několika spadaným stromům.
Po úmorné cestě autobusem, který byl přeplněný lidmi, kteří chtěli přenocovat v teple a suchu kdekoli v Hradci, jsem čekala na vlak do Prahy. Ten měl ale dvouhodinové zpoždění. Trať totiž nebyla kvůli popadaným větvím průjezdná. Po dvou hodinách poslali dopravci na pomoc speciální autobus do Pardubic.
Záchrana? Jen pro některé. Z desítek lidí čekajících v pláštěnkách a holínkách na nádraží se do autobusu vešla zhruba polovina. Ti, kdo takové štěstí neměli, včetně mě, jsme se v mokrém oblečení do Prahy dostali až kolem čtvrté hodiny ráno...
Byli ale i takoví, kteří na festivalu zůstali a celou věc brali s nadhledem. Místo toho, aby se starali o své věci, raději doběhli k nejbližšímu stánku s pivem. Měli ale smůlu. Elektřina nefungovala, takže se pivo, podobně jako při příjezdu, netočilo...Stejně tak se nedočkali ani zlatého hřebu celého festivalu, kapely Faith No More.
