Policie nechť střeží bezpečnost v ulicích a na stadionech se může činit pořadatelská služba. V případě rvačky či jiného incidentu pak pořadatel má přerušit zápas a zavolat policii. To se fotbalovému byznysu nelíbí, na stadiony by přestali patrně chodit diváci – upřímně, zajímalo by vás utkání, které by dvakrát či třikrát za poločas bylo přerušováno?
Dále by se celá věc pořádajícímu klubu prodražila, protože by musel najmout víc lidí. Raději se spolehne na policii, která je „zdarma“, případně argumentuje tím, že si ji předplatili fanoušci z daní.
Ani jedno není pravda. Fotbal je v Česku privilegovaný sport, který dotuje stát i obce. Současně je velkým byznysem, o čemž svědčí majitelé prvoligových klubů, kterým by tvrzení, že dělají charitu, nevěřili ani činovníci fotbalového svazu, a že ti uvěří téměř čemukoli. Nenajdeme tedy relevantní důvod, proč by pořadatelé prvoligových zápasů neměli plně nést náklady svého podnikání.
Lze samozřejmě namítat, že autorita policie na stadionech působí preventivně. Ano, jistě stojí za úvahu i možnost, že by policie i nadále dohlížela na fotbalové či jiné zápasy, avšak pořadatelům – soukromým podnikatelům – by měla posílat faktury za své služby. A to by byl samozřejmě velký ústupek fotbalovému velkoobchodu, vždyť policie není nějakou agenturou, kterou si lze kdykoli na cokoli najmout.
Nelíbí-li se pořadatelům možná finanční spoluúčast na nákladech policejní přítomnosti na stadionech, nechť si zvolí jiné řešení. Například v Anglii na zápasy nepouštějí notorické chuligány. Řešení rozhodně není v konzervaci stávající praxe – policie má ze zákona jiné úkoly než pečovat o zisk majitelů klubů. To by si pak policii jako bezplatnou pořadatelskou službu mohli zvát všichni.
