Oproti původní variantě, kterou smetla ze stolu ústavní rada, norma předpokládá, že internetové zloděje duševního vlastnictví může trestat jedině soud.
Zákon odhlasovala dnes dolní komora parlamentu poté, co ho s předstihem oproti původnímu plánu v pondělí večer již schválili senátoři. Pro přijetí normy tradičně zvedli ruku poslanci vládní pravice a centristé, proti byla levice v čele se socialisty, kteří dali najevo, že i tuto verzi předají ústavní radě k posouzení, zda neporušuje ústavu.
I představitelé Zelených vyjádřili lítost nad kriminalizací stahování z internetu a komunisté "justiční expedici" a ultraliberalismus prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Francouzský ministr kultury Frédéric Mitterrand označil zákon za nezbytný, ale nedostatečný. Předpověděl jeho novelizaci v souladu i s tím, že by se měl změnit způsob "nabídky kulturního obsahu na internetu a vymyslet nový prostředek, jak zajistit zisky umělcům". Zároveň odsoudil "nerozumnou a přehnanou polemiku" kolem normy, u níž vyzdvihl její "výchovný účinek".
Podle původní verze zákona měl počítačové piráty trestat speciální úřad pro nelegální stahování kulturního obsahu na internetu (Hadopi). Místo toho mu zůstane za úkol nezákonnou činnost monitorovat a dávat podněty k trestnímu stíhání. Hadopi by podle informací ministerstva kultury měl vzniknout v listopadu a zahájit činnost hned počátkem příštího roku.
Postih pachatelů se kvůli úpravě zákona zpomalí - zatímco předtím se předpokládalo, že by ruka zákona mohla dosáhnout až na 365 tisíc webových pirátů ročně, nyní se odhaduje, že odpojit od sítě bude možné za stejnou dobu nanejvýš 50 tisíc modemů, jimiž jsou nezákonně stahována data.
Potrestán bude předplatitel, i když stahoval někdo jiný
Opatření proti internetovým pirátům se tím ale zároveň zpřísňují. Zatímco se původně počítalo s odpojením od internetu na dva měsíce až rok bez dalších sankcí, nyní mohou postižení dodatečně zaplatit pokutu až patnáct set eur (38 tisíc korun).
Také má zůstat v platnosti trest, že i po odpojení budou muset postižení dál platit poplatky operátorovi za sjednané internetové služby. Opatření se má týkat také takzvaných inteligentních mobilních telefonů s internetovým připojením.
Zákon zůstává kontroverzní v tom, že potrestán má být předplatitel internetové služby, ačkoli za nelegální stahování může být odpovědný někdo jiný. Týká se to rodinného či firemního využívání sítě s více počítači.
Většina zákonodárců se ale domnívá, že uživatel internetu je odpovědný za to, co se na jeho přístroji stahuje.
Odpovědnost za nepovolené používání zákonem chráněných dat mohou mít také poskytovatelé volných internetových služeb, a to zejména přes bezdrátové sítě například v restauracích a jiných veřejných místech.
Zdatní piráti použivají finty
Počítačoví odborníci poukazují na údajnou závažnou slabinu v systému dohledávání pirátů, který se opírá o evidenci identifikačních čísel počítačů, jež se při připojení k internetu objevují. Znalci počítačové techniky totiž znají různé finty, jak tato čísla měnit a případně je ukrást nic netušícímu uživateli, který s nelegální činností nemá nic společného.
Zákon podle některých názorů zároveň povede k rozvoji šifrovacích prostředků, které zajistí dostatečnou anonymitu počítače.
Vyplývá z toho velká obava, že budou pronásledováni amatérští stahovači dat, kteří způsobují jen malou škodu na duševním vlastnictví, protože půjdou snadno vystopovat, zatímco opravdoví piráti pracující pro sebe nebo pro organizovaný zločin zas uniknou. A to obzvlášť když jsou s to se na francouzskou internetovou síť připojit i ze zahraničí, kam až platnost normy samozřejmě nesahá.
Část francouzské umělecké obce, která je jinak spíše levicového zaměření, nový zákon vřele vítá. Zároveň ostře kritizuje socialisty, kteří jeho uvedení do praxe kladou stále překážky.
Proti zákonu se při dubnové sondáži agentury Ifop ve Francii vyslovilo 60 procent uživatelů internetu. A 69 procent dotázaných se domnívá, že norma nebude účinná.
K častému či občasnému stahování dat se přiznalo 24 procent uživatelů a z nich čtyři pětiny zpochybnily efektivnost zákona. Většina odpůrců je i napříč politickými stranami - například 61 procent stoupenců vládního Sdružení pro lidové hnutí (UMP).
