Vatikán nejdříve postoj desítek akademiků označil za náznak cenzury. Včera večer pak oznámil, že papež svou návštěvu odloží. „V důsledku značných sporů posledních dnů... bylo zváženo, že bude vhodné tuto akci odložit,“ píše se ve vatikánském komuniké.
Protestující studenti a pedagogové ve svých protestech poukazovali hlavně na papežovu 18 let starou řeč, ve které, ještě jako kardinál Ratzinger, podle nich prezentoval názory nepřátelské vůči vědě.
Podle profesora fyziky Andrey Frovy je „nevhodné“, aby papež vystoupil na půdě instituce věnující se vědeckému pokroku proto, že církev v minulosti vědu utlačovala. Jako odůvodnění svého nesouhlasu profesoři citují řeč kardinála Ratzingera, kterou pronesl v Parmě v roce 1990. Zmínil v ní názor rakouského filozofa Paula Karla Feyerabenda. Ten napsal, že inkviziční proces vedený na počátku 17. století římskokatolickou církví proti Galileu Galileovi byl „rozumný a spravedlivý“.
Toskánský astronom a fyzik Galilei obhajoval Koperníkovu teorii, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Církevní výklad Bible ale tvrdil opak - že Slunce obíhá Zemi. Popíráním této doktríny se Galileo znelíbil církevním představitelům. V inkvizičním procesu byl pak donucen své učení o tzv. heliocentrismu odvolat a v 69 letech byl za kacířství odsouzen k doživotnímu domácímu vězení.
Proti papeži vepřovými hody
Pod dopis požadující po rektorovi Renatovi Guarinim zrušení papežova vystoupení se podepsalo 67 fyziků. Profesoři případnou návštěvu papeže považují za „neuvěřitelné narušení tradiční autonomie univerzit“. Studenti fyziky mezitím pořádali „proticírkevní týden“, během nějž promítali filmy o Galileovi a pořádali vepřové hody.
Před budovou školy se objevila řada transparentů se slogany jako: Věda je světská záležitost, Papeže ne! nebo K poznání nepotřebujeme otce ani kněží. Pro příjezd Benedikta XVI. měli studenti podle agentury AFP naplánovanou „hlučnou demonstraci“. Benediktovi stoupenci jej hájí tím, že tehdejší kardinál při svém projevu o vztahu vědy a pravdy ve 20. století nevyjadřoval svůj vlastní názor na proces s Galileem. Pouze uvedl výroky Feyerabenda a dalších filozofů.
Vatikánské rádio označilo protest akademiků za iniciativu s „cenzorským nádechem“ a připomnělo, že se jí účastní jen menšina učitelského sboru - 67 lidí z celkového počtu 4500. Jeden z profesorů genetiky, Bruno Dallapiccola, uvedl v rozhovoru pro rádio, že petici považuje za ostudnou. Paradoxem navíc je, že univerzita La Sapienza vděčí za své založení před 700 lety dávnému Benediktovu předchůdci Bonifáci VIII.
Protestům čelil při návštěvě na La Sapienze v roce 1991 i Jan Pavel II. Ten o rok později oficiálně Galilea očistil, když uznal, že se církev při jeho odsouzení zmýlila.
Protestující studenti a pedagogové ve svých protestech poukazovali hlavně na papežovu 18 let starou řeč, ve které, ještě jako kardinál Ratzinger, podle nich prezentoval názory nepřátelské vůči vědě.
Podle profesora fyziky Andrey Frovy je „nevhodné“, aby papež vystoupil na půdě instituce věnující se vědeckému pokroku proto, že církev v minulosti vědu utlačovala. Jako odůvodnění svého nesouhlasu profesoři citují řeč kardinála Ratzingera, kterou pronesl v Parmě v roce 1990. Zmínil v ní názor rakouského filozofa Paula Karla Feyerabenda. Ten napsal, že inkviziční proces vedený na počátku 17. století římskokatolickou církví proti Galileu Galileovi byl „rozumný a spravedlivý“.
Toskánský astronom a fyzik Galilei obhajoval Koperníkovu teorii, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Církevní výklad Bible ale tvrdil opak - že Slunce obíhá Zemi. Popíráním této doktríny se Galileo znelíbil církevním představitelům. V inkvizičním procesu byl pak donucen své učení o tzv. heliocentrismu odvolat a v 69 letech byl za kacířství odsouzen k doživotnímu domácímu vězení.
Proti papeži vepřovými hody
Pod dopis požadující po rektorovi Renatovi Guarinim zrušení papežova vystoupení se podepsalo 67 fyziků. Profesoři případnou návštěvu papeže považují za „neuvěřitelné narušení tradiční autonomie univerzit“. Studenti fyziky mezitím pořádali „proticírkevní týden“, během nějž promítali filmy o Galileovi a pořádali vepřové hody.
Před budovou školy se objevila řada transparentů se slogany jako: Věda je světská záležitost, Papeže ne! nebo K poznání nepotřebujeme otce ani kněží. Pro příjezd Benedikta XVI. měli studenti podle agentury AFP naplánovanou „hlučnou demonstraci“. Benediktovi stoupenci jej hájí tím, že tehdejší kardinál při svém projevu o vztahu vědy a pravdy ve 20. století nevyjadřoval svůj vlastní názor na proces s Galileem. Pouze uvedl výroky Feyerabenda a dalších filozofů.
Vatikánské rádio označilo protest akademiků za iniciativu s „cenzorským nádechem“ a připomnělo, že se jí účastní jen menšina učitelského sboru - 67 lidí z celkového počtu 4500. Jeden z profesorů genetiky, Bruno Dallapiccola, uvedl v rozhovoru pro rádio, že petici považuje za ostudnou. Paradoxem navíc je, že univerzita La Sapienza vděčí za své založení před 700 lety dávnému Benediktovu předchůdci Bonifáci VIII.
Protestům čelil při návštěvě na La Sapienze v roce 1991 i Jan Pavel II. Ten o rok později oficiálně Galilea očistil, když uznal, že se církev při jeho odsouzení zmýlila.
