Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Gruzie čečenskýma očima

Názory

  19:46
Ad LN 19.8.: Tichá anexe? To je i rozdání ruských pasů
Souhlasím s panem velvyslancem Fülem v tom, že není důležité se dohadovat, kdo začal, ale položit ruskému expanzionismu do cesty účinné překážky. Rusko projevilo pravý poměr k politickým aspiracím kavkazských národů tím, že svého času srovnalo Groznyj se zemí a čečenský separatismus utopilo v krvi. Na základě této zkušenosti se domnívám, že si Rusko nepřeje skutečnou nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, ale pouze udržovat tyto oblasti v naprosté podřízenosti a odkázanosti na svou pomoc. Do této závislosti se tyto oblasti dostaly z praktické nutnosti, protože jim Gruzie nebyla ochotna po rozpadu SSSR poskytnout samostatnost a Rusko se stalo pro jejich obyvatele jedinou otevřenou cestou pro styk se světem.
Domnívám se, že dokud Gruzie na základě své vlastní politické sebereflexe a z vlastního rozhodnutí neposkytne oběma oblastem úplnou nezávislost, může Západ učinit pro Gruzii jen velice málo. Prozatím gruzínské vedení očekává od NATO především to, že mu umožní obě oblasti vojensky obsadit a rozdrtit jejich separatistické tendence přesně tak, jako to Rusko učinilo v Čečensku. Přitom skutečnou pohromou pro ruské zájmy by byl pravý opak: kdyby se Abcházie a Jižní Osetie ocitly v situaci, kdy by ruskou ochranu prostě přestaly potřebovat. Gruzie má samozřejmě právo trvat na své územní celistvosti, ale její radikální postoj, kdy doufá uskutečnit i za cenu občanské války napodruhé to, co se jí jednou nepovedlo, je přesně tím postojem, který Rusko od Gruzie očekává a který mu vyhovuje.
Autor: