Rusko zkrátka nemůže jinak, je posedlé hrou na špiony, napsal Robert Cotrell, někdejší zpravodaj deníku The Financial Times a časopisu The Economist v Moskvě, pro internetové vydání amerického listu The New York Review of Books. Svůj článek, věnovaný aféře deseti ruských agentů odhalených v USA, nazval příznačně "Moskevská závislost" a výstižně v něm sumarizuje současné Rusko.
"Rusko je dnes obecně svobodnější, než bývalo za komunismu, nicméně je doslova prolezlé špiony," píše Cotrell. Už neplatí, že špiony řídí vláda, dnes jsou to špioni, kdo vládne, předesílá autor známá fakta s poukazem na bývalého agenta KGB a současného premiéra Vladimira Putina.
Rusko je podle Cotrella zcela novátorským státní útvarem: nejde totiž o policejní stát, ale o stát tajných. "Takový stát, soudě alespoň podle Ruska, je mnohem rafinovanější potvora než stát policejní," píše Cotrell. Lidé, kteří jej řídí, zůstávají na rozdíl od diktátorů rádi v pozadí, pramálo je zajímají tradiční náležitosti vlády, něco jako služba veřejnosti atd. Jejich cílem je dosáhnout monopolu na moc, a to ani ne tak tím, že by ničili své protivníky, jako tím, že rovnou odradí všechny, kdo by se jejich protivníky mohli nebo chtěli stát.
"Což ovšem znamená vybudovat rozsáhlou síť špionů, schopných infiltrovat do všech sociálních a ekonomických struktur," dodává Cotrell. Špioni zadržení v USA podle něj neměli za úkol vyčmuchat nějaká státní tajemství. Jejich posláním bylo identifikovat se s Američany, s obyčejnou střední třídou, a vcítit se do toho, jak a o čem přemýšlejí.
Těm, co dnes namítají, že se Amerika vzdala ruských špionů snadno (výměnou za čtveřici agentů zadržovaných v Rusku) a říkají, že to Rusy jen povzbudí k tomu, aby do Ameriky poslali další agenty, Cotrell říká: Rusko by je poslalo tak jako tak, i kdyby Američané onu "desítku" zadržených odsoudili a poslali do vězení. "Nakonec, těch deset nešťastníků může po návratu do Ruska stejně tak dobře začít šířit zvěsti, že Amerika není vůbec špatné místo pro život," uzavírá Cotrell.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Vláda Arnolda Schwarzeneggera coby kalifornského guvernéra se pomalu ale jistě chýlí ke konci (na podzim budou volby) a deník The Los Angeles si všímá, že je na tom "Gubernátor" co do popularity skoro tak bídně, jako jeho předchůdce, demokrat Gray Davis, který skončil kvůli podezření z finančních machinací.
Schwarzenegger na krku žádné takové obvinění nemá, lidem se ale zprotivil. Což by podle listu mohlo znamenat, že není ani tak problém v guvernérech. Schwarzenegger totiž žádnou vážnější chybu neudělal, problém je v tom, že nesplnil, co slíbil. A nepovedlo se mu to proto, že vládnout v Kalifornii není snadné. Přesněji řečeno, dotlačit tamní parlament k tomu, aby na něčem spolupracoval.
Schwarzenegger se zákonodárce pokusil hned několikrát obejít referendem, ale ani to nepomohlo. Deník The Los Angeles Times proto vyzývá k tomu, aby Kalifornie zreformovala svůj vládnoucí aparát. "Je například potřeba, aby ke schválení rozpočtu stačila většina hlasů zákonodárců," poukazuje na vleklá jednání a hlavně pak na složitou proceduru schvalování rozpočtu, kterou by Kalifornie, coby stát s dlouhodobými a velkými finančními problémy, potřebovala zásadně urychlit.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
To starosta New Yorku Michael Bloomberg řeší opačný problém než Schwarzenegger - je tak populární, že je na roztrání, píše dnešní vydání listu The New York Post. Jen za poslední dva měsíce obdržel 1963 pozvánek na nejrůznější párty a oslavy, včetně narozeninové oslavy tibetského duchovního vůdce dalajlamy.
List píše, že se Bloomberg zúčastnil jen pětačtyřiceti z nich. "Starostu zvou na nejrůznější oslavy - dostali jsme například víc pozvánek na oslavy sta let, než kolik byste řekli, že vůbec v New Yorku může žít stoletých lidí," svěřila se novinářům starostova asistentka, která má pozvánky na starosti. "Potřebovali bychom aspoň dva dvojníky, aby se to stihlo," dodala.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
