Clintonová si v úterý také zajistila volitele i v nejmenším americkém státě Rhode Island, její soupeř zase ve Vermontu. Tyto dva státy jsou však vzhledem k malému počtu obyvatel co do počtu delegátů nepříliš významné.
Přepočet hlasů z úterních primárek na delegáty, potřebné pro letní nominační sjezdy stran, kde se oficiálně vyhlásí stranický kandidát pro listopadové prezidentské volby, ještě nejsou známy. Obama i Clintonová však mají podle odhadů stále daleko k potřebným 2025 delegátům, oběma zřejmě budou chybět stovky volitelů.
|
Musíme přesvědčivě a s respektem předvést Američanům, že naše kampaň a moje zvolení prezidentem je nejlepší vzhledem k alternativám, které nabízejí naši přátelé z opoziční strany
Naopak arizonský senátor McCain triumfoval ve všech čtyřech státech, takže má již dostatečný počet volitelů pro republikánský sjezd, který se uskuteční v září v Minneapolisu. Dokonce poměrně výrazně překonal potřebnou hranici 1191 hlasů.
"Nyní vstupujeme do nejdůležitější části naší kampaně," řekl McCain. "Musíme přesvědčivě a s respektem předvést Američanům, že naše kampaň a moje zvolení prezidentem je nejlepší vzhledem k alternativám, které nabízejí naši přátelé z opoziční strany," dodal senátor.
McCainův fakticky už jediný soupeř, bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee po vyhlášení výsledků z boje o kandidaturu odstoupil. "Teď je důležité, abychom obrátili pozornost ne k tomu, co mohlo být, nebo co bychom chtěli, aby bylo, ale k tomu, co teď musí být, a tím je jednotná strana," řekl Huckabee.
Demokraté a republikáni mají v USA odlišný proces výběru uchazečů o Bílý dům: vedle různého počtu delegátů potřebného pro určení vítěze nominačního klání se liší i systém přepočtu hlasů získaných v primárkách na delegáty. U republikánů jde o systém většinový, u demokratů víceméně o poměrný.
Clintonová získala v primárkách v dvacetimilionovém Texasu podle předběžných odhadů zpravodajské stanice CNN 51 procent hlasů a Obama 48 procent. Bývalá první dáma země zvítězila také v jedenáctimilionovém Ohiu, kde podle odhadů získala 54 procent hlasů, zatímco Obama 44 procent.
Podle agentury AP Clintonová dnes připustila možnost, že by v Bílém domě mohla působit spolu s Obamou. O rozdělení funkcí prezidenta a viceprezidenta ovšem podle ní musí rozhodnout voliči.
|
V úterních primárkách usilovali demokratičtí kandidáti o více než 370 delegátů. Podle agentury AP je zřejmé, že Clintonové po úterku připadne
dalších nejméně 115 delegátů a nejméně 88 dostane Obama. Rozdělení zbývajících 170 delegátů se ještě dopočítává. Podle dílčích výsledků tak má zatím Obama celkově zajištěnu podporu 1477 delegátů a Clintonová 1391
volitelů.
"Žádný kandidát v současné historii - demokrat ani republikán - nevyhrál souboj o Bílý dům, aniž předtím vyhrál primárky v Ohiu," řekla na shromáždění svých příznivcům Clintonová, jež usiluje o to stát se první prezidentkou v historii USA.
Přestože Clintonová svými úterními úspěchy zarazila podle expertů téměř nezastavitelnou kampaň svého rivala Obamy, který vyhrál všech 11 volebních klání za poslední měsíc, newyorská senátorka zřejmě ani po přepočtu hlasů na delegáty Obamu nedohoní.
Experti se shodují, že senátorka tento rozdíl při tak těsných výsledcích letošní volební kampaně nemusí dohonit ani v dalších soubojích v příštích měsíců, což by znamenalo, že o oficiálním kandidátovi demokratů rozhodnou na letním demokratickém konventu až tzv. superdelegáti.
Tito straničtí prominenti, mezi nimiž jsou v táboře demokratů třeba bývalí prezidenti a viceprezidenti jako Jimmy Carter, Al Gore či Bill Clinton, nejsou vázáni výsledky lidového hlasování.
