Poté co takzvané blogy neboli internetové deníčky překonaly počáteční nedůvěru, kdy byly považovány za nástroj pro teenagery, kteří se chtějí zviditelnit, nastal jejich raketový rozvoj. Většina velkých zpravodajských portálů je postupně začala integrovat do svých systémů a poměrně velkorysý prostor si získaly i na jejich titulních stránkách.
Ve vlně optimistického nadšení bylo slyšet samé pozitivní ohlasy. Konečně je tady nový druh média, který vyléčí neduhy těch starých. Blogeři coby amorfní skupina nebudou tak snadno podléhat nejrůznějším tlakům, což s sebou přinese větší nezávislost jejich psaní. Také nebudou muset psát, aby zaplnili místo jako konvenční novináři, což opět pouze pomůže kvalitě jejich příspěvků. A konečně, mohou se na celou problematiku podívat netradičním způsobem, třeba i natolik nezvyklým, že by byl ve „starých“ médiích jen stěží průchodný - i to mluvilo jen v jejich prospěch a ve větší přínos pro čtenáře. Ne že by blogerství nutně muselo časem vytlačit standardní redakce, ale může se s nimi vhodně doplňovat, a nabízet tak čtenářům pestřejší obsah. To byl ostatně také důvod, proč se blogům začalo dostávat zmíněného velkého prostoru.
Ovšem každá mince má dvě strany. Blogerství v sobě skrývá i některá rizika. A snad všechny je v sobě zahrnuje aféra, která pomalu doznívá na českém internetu a která je klasickým příkladem možného zneužití blogů pro účely takzvaného public relations, jež v tomto konkrétním případě představuje snahu získat v očích veřejnosti co nejpřívětivější pohled na produkty či služby komerční firmy.
Růžový bizon zasahuje O co konkrétně jde? Od konce roku se v nejrůznějších blogovacích systémech začaly objevovat nápadně podobné články, které se zamýšlely nad stavem mikroplateb v Česku. V textech zaznívaly poměrně radikální názory: zlí mobilní operátoři dusí prémiové SMS nemravně vysokými provizemi, PayPal se nebude obtěžovat vstupovat na tak malý trh, České poště už dnes nemůže člověk věřit... Tedy všechno špatně, ale na obzoru je platební systém PaySec od ČSOB, který všechny tyto neduhy vyřeší, a ještě přidá spoustu výhod navíc.
Úvodní radikálnost názorů bývá pro mnohé blogery typická, mnozí z nich na ní dokonce staví svou internetovou popularitu a čtenost svých blogů. Takže se vše zdálo být v pořádku - pokud by ovšem šlo o skutečné lidi.
Jiný bloger a on-line novinář Adam Javůrek si povšiml až přílišné časové blízkosti podobných článků v blogovacích systémech iDnes.cz a Lidovky.cz. Co na první pohled vypadalo jako obvyklé vykrádání témat, vyústilo po dalším pátrání v mnohem závažnější zjištění. Jak Klára Franková, tak Natálie Koudelková, které byly podepsány pod pochvalnými články, jsou smyšlené osobnosti a IP adresa počítače, v němž texty vznikly, patří agentuře Bison & Rose.
Její zástupci přisoudili odpovědnost za zmiňované články stážistce, jejíž jméno tají. „Pracovník agentury ve snaze vykázat lepší výsledky své práce vstupoval na veřejné blogy a umisťoval na ně vlastní texty pod falešnými identitami,“ uvádí tiskové prohlášení Bison & Rose. Bleskové šetření prý ukázalo, že jde o vlastní aktivitu stážistky. Tato informace nezněla příliš věrohodně: těžko si lze představit studentku, která podobnou akci provádí na vlastní pěst. Agentura své vyjádření také doplnila tím, že podle dalšího hloubkového průzkumu probíhaly tyto praktiky s vědomím příslušného account manažera (člověka, který má na starosti daného klienta), který k nim využil celkem dvou stážistek. Agentura prý sáhla ke kázeňským i finančním postihům. Po medializaci celé aféry byly inkriminované příspěvky staženy. Otazníky zůstávají.
Podobný případ není první ani poslední. Podle některých průzkumů dokáže pozitivní ohlas na blogu podnítit k nákupu až třicet procent jeho čtenářů, více než polovinu naopak odradí negativní názor. Lze tak očekávat, že tlaky různých PR agentur na tuto oblast nadále porostou, a to jak v případě podpory prodeje, tak v hanění konkurence. Čtěte opatrně Jak se bránit? Jakékoli restriktivní zásahy by šly proti samotné podstatě blogování, protože to se snaží minimalizovat překážky, které brání běžným lidem ve vyjádření. Co by neškodilo, je přísnější hlídání identity přispívajícího ze strany správce prostoru, kde je blog umístěn. Pakliže je zcela zřejmý původce sdělení, může příjemce k textu zaujmout opatrnější a kritičtější stanovisko - což je ostatně důvod, proč se v klasických médiích tak dbá na přísné oddělení reklamní a redakční části.
Avšak současná otevřenost a anonymita blogů je přímo výzvou k jejich zneužití. I zde tedy platí, že ke každé informaci je potřeba přistupovat obezřetně.
***
Lze očekávat, že tlaky PR agentur na blogy porostou, a to jak kvůli reklamě, tak pro možnost hanit konkurenci
O autorovi| ONDŘEJ POHL, Autor je vedoucí sekce Svět techniky serveru Lidovky.cz
