18. června 2016 17:08 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Integrace uprchlíků do německého
trhu práce bude problém

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 27Diskuse
Migranti v registračním táboře (Erding u Mnichova). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Migranti v registračním táboře (Erding u Mnichova). | foto: Reuters
Letos v květnu zveřejnil německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky data z výzkumu, který vedl s pomocí tlumočníků mezi těmi, kdo v roce 2015 požádali v Německu o azyl. Už rok kolují zaručené informace, ale kdo jsou ve skutečnosti tito lidé? Co umějí a jaké mají vzdělání? A nakolik bude možné je integrovat do německého pracovního trhu?

Zněmecké dlouholeté zkušenosti s uprchlíky vyplývá, že jejich integrace do německého pracovního trhu není jednoduchá a vyžaduje čas. Problémem není jen nízká mzda, kterou dostávají, pokud už práci mají, ale i to, že často nemají vůbec žádnou a jsou zcela odkázáni na sociální dávky.

První rok po příchodu do Německa bývá průměrně zaměstnáno jen osm procent uprchlíků, po pěti letech pobytu zhruba každý druhý, po deseti 60 procent a po 15 letech pracuje takřka 70 procent těch, kteří do země uprchli. Tento závěr vyplývá z analýzy, kterou v září 2015 vypracoval německý Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung (Institut pro výzkum pracovního trhu a zaměstnání).

V březnovém rozhovoru pro deník Passauer Neue Presse Frank-Jürgen Weise, šéf Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky, BAMF) řekl, že jeho úřad, který v Německu zpracovává žádosti o azyl, jich hodlá v roce 2016 vyřídit více než milion. Dle něho pobývalo v březnu 2016 v Německu 300 až 400 tisíc uprchlíků, kteří o azyl dosud nepožádali, 370 tisíc žádostí čekalo na vyřízení, přičemž přicházejí stále noví uprchlíci – vbřeznu 2016 bylo podáno 59 975, v dubnu 60 943 a v květnu 55 259 žádostí o azyl.

Nejvyšší školské zařízení, jež navštěvovali lidé, kteří v Německu požádali o azyl v roce 2015.

Nejvyšší školské zařízení, jež navštěvovali lidé, kteří v Německu požádali o azyl v roce 2015.

Ucelená odpověď

Budou se tito „noví“ uprchlíci, přicházející do Německa v počtu, jaký od konce druhé světové války nezaznamenalo, integrovat do německého pracovního trhu jinak než ti „staří“? A kdo jsou tito lidé? Jednu z ucelených odpovědí nabízí studie, kterou před pár týdny zveřejnil Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky.

Ten s pomocí tlumočníků shromáždil data téměř 477 tisíc uprchlíků, kteří v roce 2015 v Německu požádali o azyl, a lze si z nich udělat představu o typickém žadateli o azyl v Německu roku 2015, tedy jakési desatero žadatelů o azyl.

  • 1. Syřan/Syřanka

Plných 162,5 tisíce žadatelů – 34 procent ze všech žadatelů – uprchlo ze Sýrie.

  • 2. Arabsky mluvící

Arabštinu jako svůj rodný jazyk uvedlo 48,3 procenta žadatelů o azyl, následuje albánština (18,1 procenta) a farsí/dárijština (6,1 procenta).

  • 3. Muž

Tři čtvrtiny žádostí o azyl si podali muži. Mezi žadateli z Pákistánu jich bylo dokonce 95,2 procenta, druzí jsou v poměru muži/ženy Syřané – 78,8, respektive 21,2 procenta.

  • 4. Mladík

Do 33 let bylo 68 procentům žadatelů o azyl. Nejmladší jsou v průměru Eritrejci – 46,9 procenta z nich je 18 až 22 let. Ženy-žadatelky jsou v průměru o trochu starší než muži.

  • 5. Manžel/manželka

Podíl uprchlíků v manželství vůči těm, kteří v něm nejsou, je těsný. Zatímco 49 procent žadatelů o azyl uvedlo, že žije v manželství, 48 procent, že nikoli. Ze studie BAMF však nelze zjistit, kde se manžel/manželka žadatele o azyl nachází – je-li rovněž v Německu, v jiné evropské zemi či ze země svého původu vůbec neodcestoval/a.

  • 6. Negymnaziální středoškolák

V tomto aspektu záleží na zemi původu. Obecně platí, že žadatelé o azyl z Balkánu (Makedonci, Srbové, Kosované a Albánci) jsou méně vzdělaní. U žadatelů z Blízkého východu je „vzdělanostní směsice“ mnohem různorodější. Zatímco 35,2 procenta Íránců navštěvovalo vysokou školu (Syřanů 27 procent) a jen šest procent uvedlo, že jejich maximální vzdělání je základní, mezi Iráčany je tomu naopak – 13,8 procenta vysokoškoláků oproti 30,3 procenta se základním vzděláním. Vysoké procento vysokoškolských žadatelů o azyl nemá v důsledku nízkého věku dostudováno – mnozí uprchli ještě jako studenti, nikoli absolventi.

Věk lidí, kteří v Německu požádali o azyl v roce 2015.

Věk lidí, kteří v Německu požádali o azyl v roce 2015.

  • 7. Bývalá nezaměstnaná

S výjimkou Íránu ženy z deseti zemí, z nichž pochází nejvíce žadatelek o azyl v Německu – Sýrie, Albánie, Kosovo, Irák, Afghánistán, Eritrea, Srbsko, Pákistán, Makedonie a Írán –, neměly před odchodem zaměstnání. Nejhůře na tom jsou Srbky (jen 16,2 procenta z nich před odchodem pracovalo), následují Makedonky (16,5 procenta), Kosovanky (17 procent) a Iráčanky (17,1 procenta).

  • 8. Bývalý zaměstnaný

Nejhůře na tom s prací byli Srbové, kterých před odchodem pracovalo jen 60,7 procenta.

  • 9. Neumí německy

Jen dvě procenta žadatelů o azyl osobě prohlásily, že hovoří německy. Skutečná znalost bude zřejmě ještě nižší, protože při sběru dat se – prostřednictvím tlumočníka – kladla pouze jedna otázka: Jakými jazyky kromě své mateřštiny hovoříte? Jedinou výjimkou ohledně němčiny jsou Kosované – skoro každý pátý o sobě tvrdí, že němčinu ovládá. S angličtinou je to výrazně lepší – necelých 30 procent dotazovaných a skoro polovina Syřanů a Íránců anglicky hovoří. Je zde však stejný problém jako v případě němčiny – nezkoumala se úroveň zvládnutí angličtiny.

  • 10. Řemeslník či živnostník

Na otázku ohledně posledního povolání v zemi svého původu se objevilo mnoho odpovědí – nejčastěji „živil jsem se řemeslem“ (13 procent), „měl jsem živnost“ (deset procent), „pracoval jsem ve školství“ (pět procent). Z odpovědí vyplývají dvě výjimky. Za prvé, Syřané a Íránci nadproporčně uváděli, že v zemi svého původu často pracovali jako inženýři, lékaři či umělci (v jednotkách procent). Za druhé, 35 procent Eritrejců uvedlo jako své předchozí povolání „voják/profesionální sportovec“, což souvisí s militaristickým politickým režimem.

  • 27Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz