Irové jednoznačně schválili Lisabonskou smlouvu

Irové rozhodli o osudu Lisabonské smlouvy, která má reformovat Evropskou unii. Podle oficiálních výsledků pro hlasovalo 67,1 procenta voličů, 32,9 procenta bylo znovu proti. Schválení pravděpodobně přispěla i vysoká volební účast. K urnám přišlo přes 58 procent voličů. Loni v červnu, kdy Irové smlouvu napoprvé odmítli, se jich dostavilo necelých 53 procent.

"Irové dnes promluvili jasně a hlasitě. Lisabonská smlouva bude schválena přesvědčivým způsobem," radoval se irský premiér Brian Cowen. Irští odpůrci smlouvy porážku uznali, mezi nimi i "Pan ne" Declan Ganley, který stál za loňským odmítnutím reformního dokumentu na ostrově.

Irský reparát přivítala řada evropských státníků. Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho si irští voliči svým rozhodnutím "jasně vybrali Evropu", německá kancléřka Angela Merkelová to označila za důležitý krok k dokončení ratifikace smlouvy.

Evropští politici současně vyzvali prezidenty Česka a Polska, aby dokument schválený jejich parlamenty podepsali a dokončili schvalovací proces.

"Jen český prezident Václav Klaus vytrvává v blokování tohoto procesu. Evropa na něj nyní musí vyvinout tlak, aby se vzdal své nepoctivé politiky obstrukce, která může stát Čechy jejich komisaře v nové (Evropské) komisi," varovali zase evropští Zelení.

Polský prezident Lech Kaczyński už dříve slíbil, že smlouvu podepíše, jakmile ji Irové schválí. Varšava to dnes znovu potvrdila.

Irské "ano" dnes přivítali představitelé EU i přední evropští státníci.

"Je to remíza."
Porážku uznal i jeden z nejvýraznějších odpůrců smlouvy, byznysmen Declan Ganley. Podle něj stoupenci smlouvy dosáhli "velmi přesvědčivého vítězství". Další známý odpůrce smlouvy, socialistický poslanec Joe Higgins, zažertoval, že "teď to je remíza 1:1".

Irové smlouvu již jednou v referendu odmítli a to loni v červnu. Vláda jim text znovu předložila poté, co jej unie rozšířila o záruky týkající se výhrad, které k ní měli irští odpůrci smlouvy.

Hlavním argumentem pro byla krize, během níž Irové nechtějí ohrozit vztahy s EU, která byla důležitým faktorem jejich dosavadního ekonomického vzestupu.

Pokud se Irsko vysloví pro Lisabonskou smlouvu, polský prezident Lech Kaczyński její ratifikaci už nebude dále zdržovat. Podepíše ji prý "bez odkladů", čili příští týden.

Poté se bude čekat už jen na podpis Česka a na ratifikaci na Alandských ostrovech, autonomní oblasti, která je formální součástí Finska. Malé ostrůvky se totiž zatím k Lisabonu nevyjádřily. 

Co udělá Klaus

Pokud bude smlouva v Irsku ratifikována, obrátí se podle šéfa londýnského Střediska pro evropskou reformu Huga Bradyho pozornost na Klause.

"A bude to bolestivé v tom smyslu, že to ukáže světu chaotický stav české politiky, konkrétně, že mezi prezidentem a exekutivou je rozpor ve vedení zahraniční politiky," řekl Brady. "Jedním z důvodů, proč nebylo české předsednictví považováno za úspěšné, je fakt, že se Češi ještě nerozhodli, jestli jsou v EU rádi," dodal.

Podle irského listu The Irish Times se ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle sešel v pátek v Praze s velvyslanci členských zemí Evropské unie a ujistil je, že Česká republika je odhodlána ratifikovat lisabonskou smlouvu i přes opozici euroskeptického rezidenta Václava Klause. Stejně tak prý velvyslancům řekl, že veřejný nátlak na ratifikaci by byl "kontraprodutivní".

Pokud nebude lisabonská smlouva schválena, bude to znamenat její konec. Irský premiér Brian Cowen ve středu potvrdil, že potřetí už Irové hlasovat nebudou.

Opakované referendum přitom v Irsku není novinka, dvakrát se muselo konat i při ratifikaci smlouvy z Nice z roku 2000, podle níž Evropská unie funguje nyní.