Cherie Blairová se totiž na pokyn svého manžela setkala během posledního dne summitu s představiteli devatenácti ruských neziskových organizací. Učinila tak stejné gesto jako prezident USA George W. Bush. Na rozdíl od něj ale paní Blairová ruského prezidenta asi opravdu rozzlobila. Nejenže si vyslechla stížnosti nejvýznamnějších kritiků politiky Kremlu, ale nabídla i své služby advokáta specializujícího se na lidská práva.
Je možné, že ruské neziskové organizace takovou pomoc uvítají - některé totiž budou tvrdě postiženy novým, skandálním zákonem o neziskovém sektoru. Podle něj může příslušný státní úřad zlikvidovat jakoukoliv instituci za údajné „ohrožování národní bezpečnosti“ či z řady jiných, vágních důvodů. Zákon v lednu prosadil sám Putin.
Cherie Blairová zástupcům takových vlivných organizací, jako je Memorial, Výbor vojenských matek či Human Rights Watch nabídla služby své londýnské kanceláře. A to v případě, jestliže se obránci lidských práv budou chtít kvůli zrušení skandálního zákona obrátit na Evropský soud. „Zmínila se, že kancelář, kde pracuje, nám může pomoci, pokud máme nedostatek finančních prostředků,“ řekl po schůzce Jurij Vdovin z organizace Občanská kontrola.
Sama Cherie Blairová na jednání žádné novináře nepozvala, po něm se jen diplomaticky usmívala a nechala vysvětlení celé „protiputinovské“ akce na svém manželovi: „Cílem bylo ukázat, jak velký význam přikládáme těmto otázkám,“ řekl britský premiér o zvláštní misi své ženy. Jistým způsobem tak vrátil ruskému prezidentovi řadu slovních útoků, kterých se Putin během summitu dopustil.
Namísto očekávané kritiky Putinova režimu ze strany západních lídrů se naopak Putin pustil do kritiky hostí. Nejdříve při zmínkách o korupci v Rusku připomenul, že právě Británie má s tímto nešvarem srovnatelné starosti. Poté požádal o navrácení čečenských rebelů, kteří získali v Británii azyl, a naznačil, že Londýn se chová jako země skrývající na svém území teroristy. Nakonec donutil Bushe k tomu, aby opěvoval tzv. ruský model demokracie, připomínající podle britských novinářů spíš „autoritářskou kleptokracii“, a poděkoval ironicky USA za „irácký model demokracie“, o který prý Moskva nestojí.
Summit G8 v Petrohradě stál jeho organizátory desetkrát víc, než předcházející schůzka nejvyspělejších zemí. I když ruské noviny hodnotí reálný význam pro svět „pompézního, ale neužitečného spolku“ jako nicotný, pro Rusko mělo první zasedání G8 na jeho území zásadní význam. Podle expertů listu Financial Times Rusko sice „nejeví žádné příznaky velmoci 21. století“, Putin se ale na summitu choval nejen jako člen skupiny nejvyspělejších, ale jako její vůdce. Pocit absolutní dokonalosti a spokojenosti mu překazila právě jen Cherie Blairová.
Je možné, že ruské neziskové organizace takovou pomoc uvítají - některé totiž budou tvrdě postiženy novým, skandálním zákonem o neziskovém sektoru. Podle něj může příslušný státní úřad zlikvidovat jakoukoliv instituci za údajné „ohrožování národní bezpečnosti“ či z řady jiných, vágních důvodů. Zákon v lednu prosadil sám Putin.
Cherie Blairová zástupcům takových vlivných organizací, jako je Memorial, Výbor vojenských matek či Human Rights Watch nabídla služby své londýnské kanceláře. A to v případě, jestliže se obránci lidských práv budou chtít kvůli zrušení skandálního zákona obrátit na Evropský soud. „Zmínila se, že kancelář, kde pracuje, nám může pomoci, pokud máme nedostatek finančních prostředků,“ řekl po schůzce Jurij Vdovin z organizace Občanská kontrola.
Sama Cherie Blairová na jednání žádné novináře nepozvala, po něm se jen diplomaticky usmívala a nechala vysvětlení celé „protiputinovské“ akce na svém manželovi: „Cílem bylo ukázat, jak velký význam přikládáme těmto otázkám,“ řekl britský premiér o zvláštní misi své ženy. Jistým způsobem tak vrátil ruskému prezidentovi řadu slovních útoků, kterých se Putin během summitu dopustil.
Namísto očekávané kritiky Putinova režimu ze strany západních lídrů se naopak Putin pustil do kritiky hostí. Nejdříve při zmínkách o korupci v Rusku připomenul, že právě Británie má s tímto nešvarem srovnatelné starosti. Poté požádal o navrácení čečenských rebelů, kteří získali v Británii azyl, a naznačil, že Londýn se chová jako země skrývající na svém území teroristy. Nakonec donutil Bushe k tomu, aby opěvoval tzv. ruský model demokracie, připomínající podle britských novinářů spíš „autoritářskou kleptokracii“, a poděkoval ironicky USA za „irácký model demokracie“, o který prý Moskva nestojí.
Summit G8 v Petrohradě stál jeho organizátory desetkrát víc, než předcházející schůzka nejvyspělejších zemí. I když ruské noviny hodnotí reálný význam pro svět „pompézního, ale neužitečného spolku“ jako nicotný, pro Rusko mělo první zasedání G8 na jeho území zásadní význam. Podle expertů listu Financial Times Rusko sice „nejeví žádné příznaky velmoci 21. století“, Putin se ale na summitu choval nejen jako člen skupiny nejvyspělejších, ale jako její vůdce. Pocit absolutní dokonalosti a spokojenosti mu překazila právě jen Cherie Blairová.
