15. dubna 2011 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jak se prodrat na špičku
přes železnou oponu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Josef Svoboda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Josef Svoboda | foto: Reprofoto
PRAHA Mladý dokumentarista Jakub Hejna nenatočil dokument o tvorbě svého dědečka, slavného scénografa Josefa Svobody, ale film o tom, jak ho po jeho smrti objevoval a hledal odpovědi na otázky, které by mu třeba rád položil, ale už to nebylo možné.

I tak se leckdy neubráníme překvapení nad vnukovým postojem, zdá se někdy až chladně analytický, čehož vysvětlení lze snad nalézt v jedné pasáži, kdy Jakub zpovídá postarší paní, takto Svobodovu milenku. Ta mu bez rozpaků oznámí, že dědeček měl raději svou vnučku.

Hejna se poctivě snaží ukázat Svobodu jako člověka i tvůrce a zároveň obě polohy neoddělovat, což je pro začínajícího a osobně zainteresovaného filmaře velice těžké. Brzy se dostal do těch nejprivátnějších sfér a také k temnějším místům dědečkova životopisu. I tato riskantní chůze po hraně mu nakonec vyšla. Ne každý by měl asi žaludek probírat se takovými tématy jako to, do jaké míry se dědeček zapletl s tajnou policií.

Jedna ze scénografií Josefa Svobody

Jakub Hejna řeže do živého s nebývalou umanutostí, až se divák neubrání rozpakům. Jenže i přes svůj pragmatismus a kolaboraci s režimem Josef Svoboda stejně vychází jako geniální tvůrce a novátor, který celý svůj život určoval směr druhým. A hlavně fanatik práce: ta a ne požitky byla důvodem jeho podpisu spolupráce s StB. Svoboda to s režimem uměl koulet, zazní víckrát v dokumentu, ale všichni pamětníci se nakonec shodují, že klady u něj převažují.

Hejna nezapomněl ani na kauzu se zákazem Radokova Otvírání studánek v Laterně magice a zbabělý postoj všech jeho kolegů, kteří se režiséra nezastali. A nebyl to jen Svoboda, kdo od této nádherné lyrické básně, v níž soudruhům chyběl Sputnik a vítězství pracujícího lidu, utekl a svůj nesouhlas s těmito praktikami si napříště jen "zařval do peřin". Byl to třeba i Miloš Forman. Kdo by si ale dnes troufl všechno to soudit.

Svoboda byl přesvědčený o tom, že má právo tak ve jménu své posedlosti divadlem konat. Po roce 1990 také řekl, že je mu jedno, co se v tomto směru píše, protože on jen pracoval a nikdy nikomu neuškodil. Režisér Jaromír Pleskot jej ostatně přirovnal k hráči na hracích automatech. "Ty automaty ale byla práce," řekl.

Rozhovor s dokumentaristou Jakubem Hejnou

Dokument je nejcennější ve svědectvích Svobodových spolupracovníků a kolegů. Režiséři Jan Kačer, Jaromír Pleskot, Otomar Krejča, Václav Havel, scénografové Jaroslav Malina (ke Svobodovi velmi kritický), Daniel Dvořák, Helena Albertová, která Svobodovi uspořádala výstavy po celém světě, ti všichni ostatní skládají obraz tvůrce, který se dokázal prodrat do absolutní světové špičky i přes železnou oponu. A skutečně nešlo jen o to, že plnil úkoly strany, byl prostě výjimečný.

Jsou to nesmírně zajímavé vzpomínky, otevřené, nic nezastírající, trefné i objevné a kromě toho vypovídají nejenom o dědečkovi, ale také o pamětnících samých. To jsou autentické zápisy do dějin českého divadla, některé dokonce neznámé. Hejna v základních obrysech přibližuje i všechny Svobodovy vynálezy od kontra světel a kinetiky až po využití polyekranu. A připomíná i stěžejní inscenace. A připomíná i stěžejní inscenace, ovšem jak ve filmu zazní, ve scenografově archívu je jich přes 700.

Svobodu ke spolupráci zvali nejdůležitější režiséři a divadelníci jeho doby od Petera Brooka až po Lawrence Oliviera. Pracoval po celé Evropě a zámoří. I na něm se minulý režim podepsal, aby mohl dělat to, po čem toužil nejvíce – pracovat – musel částečně rezignovat na morální rozměr svého konání, tyto prosté úvahy odsunul ze svého zorného úhlu. Toto faustovske téma sveho druhu se ale v dokumentu Jakuba Hejny stále neodbytně vrací. A další motiv přináší i povzdechnutí Jana Kačera, jak krátká je lidská paměť. Neboť bylo by velice zajimavé znát kolik třicátníků a mladších má dnes představu, co ve své době znamenal Josef Svoboda a jaky je dnes jeho odkaz.

  • 0Diskuse
Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz