Čínský establishment se raduje: počet získaných zlatých medailí ukazuje národu jeho velikost. Dnes už sice není třeba přehlušovat pocitem hrdosti hlad, ale když vám například zemře při zemětřesení v lajdácky postavené škole jediná dcera, kterou vám diktatura dovolila zplodit, je národní pýcha stále universálním analgetikem na který režim spoléhá. I když Čína zůstává zemí, kde se proti národnímu zájmu proviní sedmileté děvče, pokud jí narostou křivé zuby, je třeba ji pochválit za dosažený pokrok. Na stadionech se teď nepochybně mnohem více sportuje než popravuje. Její sportovní úspěchy bych ale nepřeceňoval. Při přepočtu medailí na počet obyvatelstva zjistíme, že Čína dosahuje „velikosti“ tří slovenských okresů. A ne bo jednoho městečka na Jamajce. Časem si to snad uvědomí i Číňané.
S pozdravem
S pozdravem
