Velitel amerického kontingentu v Iráku generál David Petraeus totiž během včerejšího slyšení na půdě Senátu varoval před příliš unáhleným stahováním vojáků. „Události posledních dvou týdnů nám připomněly, jak jsem ostatně už mnohokrát upozorňoval, že dosažený pokrok je křehký a může se zvrátit,“ prohlásil Petraeus před branným výborem horní komory amerického Kongresu. Podle něj tak v červenci, až skončí stahování posil, nastane 45denní pauza, během níž se zváží další strategie.
A navzdory tomu, že se spekuluje o návratu dalších tisícovek amerických vojáků před Vánocemi, zásadnější změna početního stavu může nastat až po výměně v Bílém domě - tedy po lednu 2009. Ostatně i americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker během včerejšího slyšení podle CNN prohlásil, že „příští prezident by neměl mít svázané ruce“.
Američané měli před vysláním zhruba 30tisícových posil v Iráku 130 tisíc vojáků a k tomuto stavu by se měli v červenci opět vrátit.
McCain: Ani o minutu déle
Další vývoj bude závist na výsledku listopadových prezidentských voleb. Oba demokratičtí favorité -Hillary Clintonová i Barack Obama - se zasahují o rychlý návrat Američanů, jejich republikánský sok John McCain naopak varuje před příliš zbrklým stažením.
Rozdílnost jejich přístupu se ostatně ukázala i během včerejšího slyšení. Zatímco McCain prohlašoval, že „už nehledíme do propasti prohry“, Clintonová tvrdila, že nastal čas zahájit „soustavný proces“ stahování vojáků z Iráku. V tom, že Američané by na horké irácké půdě neměli zůstat věčně, se ovšem shodují oba tábory. Ostatně i McCain se dušoval, že nemá v úmyslu držet americké vojáky v Iráku „ani o minutu déle, než bude potřeba“.
Cílem vyslání amerických posil do Iráku bylo utlumit násilnosti, které zde pokračují i pět let po svržení režimu Saddáma Husajna. I když se v posledních měsících situace začala uklidňovat, uplynulé týdny přinesly opětovný mírný nárůst útoků.
Zvlášť varující byly události v jihoirácké Basře, kde po čase opět vyšli do ulic příslušníci šíitských milic duchovního Muktady Sadra. Situaci se podařilo uklidnit až poté, co Sadr - po nátlaku šíitského Íránu - stáhl své muže zpět a iráckým vládním silám přišli na pomoc Britové a Američané. Ostatně i mluvčí Bílého domu v pondělí uznal, že operace v Basře nebyla „naprostým úspěchem“ iráckých sil.
A navzdory tomu, že se spekuluje o návratu dalších tisícovek amerických vojáků před Vánocemi, zásadnější změna početního stavu může nastat až po výměně v Bílém domě - tedy po lednu 2009. Ostatně i americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker během včerejšího slyšení podle CNN prohlásil, že „příští prezident by neměl mít svázané ruce“.
Američané měli před vysláním zhruba 30tisícových posil v Iráku 130 tisíc vojáků a k tomuto stavu by se měli v červenci opět vrátit.
McCain: Ani o minutu déle
Další vývoj bude závist na výsledku listopadových prezidentských voleb. Oba demokratičtí favorité -Hillary Clintonová i Barack Obama - se zasahují o rychlý návrat Američanů, jejich republikánský sok John McCain naopak varuje před příliš zbrklým stažením.
Rozdílnost jejich přístupu se ostatně ukázala i během včerejšího slyšení. Zatímco McCain prohlašoval, že „už nehledíme do propasti prohry“, Clintonová tvrdila, že nastal čas zahájit „soustavný proces“ stahování vojáků z Iráku. V tom, že Američané by na horké irácké půdě neměli zůstat věčně, se ovšem shodují oba tábory. Ostatně i McCain se dušoval, že nemá v úmyslu držet americké vojáky v Iráku „ani o minutu déle, než bude potřeba“.
Cílem vyslání amerických posil do Iráku bylo utlumit násilnosti, které zde pokračují i pět let po svržení režimu Saddáma Husajna. I když se v posledních měsících situace začala uklidňovat, uplynulé týdny přinesly opětovný mírný nárůst útoků.
Zvlášť varující byly události v jihoirácké Basře, kde po čase opět vyšli do ulic příslušníci šíitských milic duchovního Muktady Sadra. Situaci se podařilo uklidnit až poté, co Sadr - po nátlaku šíitského Íránu - stáhl své muže zpět a iráckým vládním silám přišli na pomoc Britové a Američané. Ostatně i mluvčí Bílého domu v pondělí uznal, že operace v Basře nebyla „naprostým úspěchem“ iráckých sil.
