Zejména při západu a východu Slunce tak mohou lidé na některých místech v Česku i v celé střední Evropě pozorovat na nebi širší spektrum barev než obvykle.
„Jemný prach podporuje kondenzaci vodních par a tak dochází k vytváření oblaků,“ říká Zdeňka Smolíková meteoroložka Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.
Pokud tedy lidé pozorují zvlášť barevný východ či západ Slunce, kdy takzvané červánky přecházejí z červené až do oranžové barvy či jiných odstínů, je možné že tento jev souvisí právě s přílivem saharského písku.
„V současné době k nám totiž skutečně proudí subtropický vzduch od jihu, který s sebou může nést i jemný pouštní prach z Afriky,“ říká Smolíková. Nezvykle barevná obloha však nemusí být podle ní nutně dílem jen saharského písku, ale i prachu z jiných zdrojů.
„Není tajemstvím, že nejkrásnější západy či východy slunce je možné pozorovat paradoxně v průmyslových oblastech s velkým prachovým zatížením,“ říká meteoroložka. Němečtí vědci také například nedávno přišli s teorií, že do střední Evropy se s větrem ve velkém dostává prach ze zanedbaných průmyslových areálů a zemědělských ploch na území Ukrajiny. Také tento „písek“ může pak přispívat ráno či večer k zvlášť barevné oblačnosti.
„Problém je v tom, že na rozdíl od jiných meteorologických jevů dokážeme vznik takzvaných prachových oblaků jen těžko dopředu předpovědět,“ uvedl Manfred Bauer z rakouského Centrálního ústavu pro meteorologii a geodynamiku. Mraky vytvořené s pomocí saharského písku či jiného prachu mají ale podle něj při současné vlně veder pro obyvatele i jednu výhodu. „Dokážou totiž částečně utlumit vysoké teploty.“
Bez prachové oblačnosti by podle Bauera například v Tyrolích či Vorarlbersku teplota vzduchu přesáhla 31 stupňů Celsia, mraky však drží teplotu těsně pod třicetistupňovou hranicí.
Ani oblačnost však nedokázala zabránit tomu, aby v některých středoevropských zemích padly dlouhodobé teplotní rekordy. Nejvyšší květnové teploty od začátku měření hlásí Rakousko i Maďarsko, také v Česku a Německu se rtuť teploměru blíží ke třicítce. „Absolutní rekord jsme sice nezaznamenali, teplota vzduchu se k němu ale velmi těsně blíží,“ říká Zdeňka Smolíková.
Nejteplejší květnový den zaznamenali meteorologové v Česku v roce 1969, kdy v pražském Klementinu naměřili 32,5 stupně Celsia. Také o nadcházejícím víkendu by přitom v České republice mělo vládnout takřka tropické počasí. Mírně ochladit se má příští týden.
„Jemný prach podporuje kondenzaci vodních par a tak dochází k vytváření oblaků,“ říká Zdeňka Smolíková meteoroložka Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.
Pokud tedy lidé pozorují zvlášť barevný východ či západ Slunce, kdy takzvané červánky přecházejí z červené až do oranžové barvy či jiných odstínů, je možné že tento jev souvisí právě s přílivem saharského písku.
„V současné době k nám totiž skutečně proudí subtropický vzduch od jihu, který s sebou může nést i jemný pouštní prach z Afriky,“ říká Smolíková. Nezvykle barevná obloha však nemusí být podle ní nutně dílem jen saharského písku, ale i prachu z jiných zdrojů.
„Není tajemstvím, že nejkrásnější západy či východy slunce je možné pozorovat paradoxně v průmyslových oblastech s velkým prachovým zatížením,“ říká meteoroložka. Němečtí vědci také například nedávno přišli s teorií, že do střední Evropy se s větrem ve velkém dostává prach ze zanedbaných průmyslových areálů a zemědělských ploch na území Ukrajiny. Také tento „písek“ může pak přispívat ráno či večer k zvlášť barevné oblačnosti.
„Problém je v tom, že na rozdíl od jiných meteorologických jevů dokážeme vznik takzvaných prachových oblaků jen těžko dopředu předpovědět,“ uvedl Manfred Bauer z rakouského Centrálního ústavu pro meteorologii a geodynamiku. Mraky vytvořené s pomocí saharského písku či jiného prachu mají ale podle něj při současné vlně veder pro obyvatele i jednu výhodu. „Dokážou totiž částečně utlumit vysoké teploty.“
Bez prachové oblačnosti by podle Bauera například v Tyrolích či Vorarlbersku teplota vzduchu přesáhla 31 stupňů Celsia, mraky však drží teplotu těsně pod třicetistupňovou hranicí.
Ani oblačnost však nedokázala zabránit tomu, aby v některých středoevropských zemích padly dlouhodobé teplotní rekordy. Nejvyšší květnové teploty od začátku měření hlásí Rakousko i Maďarsko, také v Česku a Německu se rtuť teploměru blíží ke třicítce. „Absolutní rekord jsme sice nezaznamenali, teplota vzduchu se k němu ale velmi těsně blíží,“ říká Zdeňka Smolíková.
Nejteplejší květnový den zaznamenali meteorologové v Česku v roce 1969, kdy v pražském Klementinu naměřili 32,5 stupně Celsia. Také o nadcházejícím víkendu by přitom v České republice mělo vládnout takřka tropické počasí. Mírně ochladit se má příští týden.
