Problémem číslo jedna je, jak ukočíruje nejrozlehlejší stát světa poté, co negoval jinde běžné a prověřené fungování institutů, jako jsou parlament, vláda, soudy a nezávislá média. Ani nejznámější Putinův předchůdce v Kremlu - diktátor Josif Stalin - na to neposkytl přesvědčivou odpověď. Chaotické počínání zkorumpovaných regionálních elit, které žily mimo každodenní mocnářův dohled, a tudíž fakticky bez kontroly, bylo pro bolševického vládce problémem po celých více než třicet let jeho vlády.
Dalším zdrojem nepředvídatelných rizik je Putinovo rozhodnutí uzavřít zemi před vlivem mezinárodního kapitálu. Ten by totiž mohl částečně suplovat roli zničeného systému demokratických „brzd a protiváh“ a pozitivně usměrnit nekompetentní rozhodování armády ruských byrokratů.
Putin až dosud předváděl výkony hodné provazochodce, jenž vybalancuje i nejsilnější poryvy větru. Za mimořádně krátkou dobu vymanil svou vlast z kategorie „zhroucených států“ (failed states) a přiřadil ji k zemím, které spolurozhodují o vývoji světa. Rekordně zvýšil finanční rezervy a zasloužil se o to, že se ruské firmy staly ramby mezinárodních burz. Jeho známý krasnojarský projev, v němž vysvětlil, proč se postavil do čela volební kampaně Jednotného Ruska, tím, že přes oprávněnou kritiku této strany „stejně u nás není nikdo lepší“, je ale předznamenáním jeho pádu.
Včerejší všelidové referendum o jeho osobních kvalitách poskytlo Putinovi záminku, proč má zůstat u moci. Dříve či později si ale na vlastní kůži ověří, nakolik je pravdivé ruské úsloví, k němuž se až dosud sám hlásí: „Vítězství nepřipadne tomu, ze kým stojí síla, ale tomu, za nímž je pravda.“
Dalším zdrojem nepředvídatelných rizik je Putinovo rozhodnutí uzavřít zemi před vlivem mezinárodního kapitálu. Ten by totiž mohl částečně suplovat roli zničeného systému demokratických „brzd a protiváh“ a pozitivně usměrnit nekompetentní rozhodování armády ruských byrokratů.
Putin až dosud předváděl výkony hodné provazochodce, jenž vybalancuje i nejsilnější poryvy větru. Za mimořádně krátkou dobu vymanil svou vlast z kategorie „zhroucených států“ (failed states) a přiřadil ji k zemím, které spolurozhodují o vývoji světa. Rekordně zvýšil finanční rezervy a zasloužil se o to, že se ruské firmy staly ramby mezinárodních burz. Jeho známý krasnojarský projev, v němž vysvětlil, proč se postavil do čela volební kampaně Jednotného Ruska, tím, že přes oprávněnou kritiku této strany „stejně u nás není nikdo lepší“, je ale předznamenáním jeho pádu.
Včerejší všelidové referendum o jeho osobních kvalitách poskytlo Putinovi záminku, proč má zůstat u moci. Dříve či později si ale na vlastní kůži ověří, nakolik je pravdivé ruské úsloví, k němuž se až dosud sám hlásí: „Vítězství nepřipadne tomu, ze kým stojí síla, ale tomu, za nímž je pravda.“
