Euro je sice „jen“ jedním z důvodů vzniku krize, ale hlavním balvanem na noze tonoucích.
A v Řecku se poprvé konají volby v situaci, kdy už krize vyhřezla ve své hrůzné bezvýchodnosti. Výsledkem je úpadek stran establishmentu a strmý vzestup protirežimních radikálů. Podobná pnutí začínají rozdírat i španělskou společnost a nikdo neví, nedojde-li časem také na Portugalsko, Itálii, možná Francii. Tam ve volbách obavy z jižanského vývoje přítomny byly, zatím ale jen jako mrak na obzoru.
A do toho na konci týdne několik desítek evropských intelektuálů zhruba mezi Německem a Maďarskem vydá petici, v níž krizi eura žádá řešit dotacemi na zakládaní jakýchsi mírových sborů pro mladé Evropany. „Evropa,“ pochvalují si, „je laboratoří politických a sociálních idejí.“ Zvláštní, že mezi prvosignatáři není s výjimkou jednoho bývalého premiéra nikdo z takové laboratoře, jakou je dnes Řecko.
