Nevídaná ovšem byla i reakce policejního prezidenta, který oznámil, že proti svému ministrovi bude hledat zastání u premiéra. A Petr Nečas se – opět v přímém přenosu – Martinů zastal. Kdo čekal, že se po podzimních volbách vládní strany přestanou kočkovat, musí na včerejší dění zírat s úžasem.
Není pravděpodobné, že by premiér v osobě policejního prezidenta hájil exponenta své politické strany; Martinů se sice prezidentem stal kdysi na návrh dnešního Nečasova neplaceného rádce Ivana Langera, téhož Langera se ale posléze hluboce dotklo, jak přeochotně sloužil Martinů jeho následníkovi Pecinovi.
Krytí, které dnes premiér policejnímu prezidentovi dává, je tedy hlavně projevem jakési zpětné nedůvěry vůči faktu, že vnitro ovládají Věci veřejné. Tím ale Nečas vyjadřuje i nedůvěru svému rozhodnutí z léta, že vnitro v rukou VV bude ještě přijatelná cena za sestavení vlády.
Jenže oslabená véčka dnes vnitro potřebují mít ještě víc, než ho kdysi potřebovala opanovat; kde jinde by spouštěla slibovaný čerstvý vítr? Nad policií je zaděláno na vážný koaliční konflikt.
