"Vychovatel" Vondruška zjevně šikanoval vězně, existuje mnoho svědectví, že je i tloukl. Ale Jiřímu Wolfovi se nepodařilo prokázat, že bil či mučil právě jeho. Máme se na justici zlobit? Těžko.
Rozhodně nejde o kauzu podobnou vyšetřovateli StB Aloisi Grebeníčkovi, jenž sice podle ošetřujícího lékaře posledních šest týdnů "opravdu nemohl k soudu", ale spravedlnosti se vyhýbal celých šest let.
K tématu: |
Státní zástupce Vondruškův případ úspěšně dotlačil až před porotu; soudce možná v některé chvíli mohl předvolat další svědky, mohl prokázat protiprávní jednání v jiném než Wolfově případě, ale to jsou právně irelevantní možná.
Každé líčení obsahuje dvě roviny: hledání pravdy a souboj právních argumentů. My laici rádi věříme v tu první; justiční cynici rádi zdůrazňují tu druhou.
Faktem je, že ačkoli zvítězila obhajoba, Vondruška zářit nemůže. Před čtyřmi lety byl "bezproblémový" komunistický poslanec, tedy pokud nejde o rozpor v přívlastku. Dnes je z něj odhalený surový, ačkoliv neodsouzený bachař.
Hlavní poučení z kauzy Vondruška jsou rozbourané iluze o "klidných" letech osmdesátých.
Až nám zas bude někdo vyprávět, jak se "nikomu nic nedělo", připomeňme: neznámý Jiří Wolf se kvůli letákům a nápisům na zdech dostal na deset let do kriminálu.
Za minkovickými zdmi se děly věci, které jsme považovali za výhradní doménu let padesátých. Je to tak málo? Svou právní při vězeň a buřič Jiří Wolf prohrál. Za odhalení kusu pravdy o časech velmi nedávných zaslouží přinejmenším fanfáru: hanba vítězům, čest poraženým!
