Přibývá totiž povážlivě případů, kdy berní správy přijímají od jistých lidí udání, že ten nebo onen občánek se hleděl vyhnout spotřební dani, a že toto udání honorují provizí z uvalené pokuty! Přibývá zároveň případů, že někteří lidé považují toto placené udavačství za jakousi živnost nebo zdroj vedlejších příjmů. Slyšeli jsme o případu, že dokonce vyhotovitel jakési smlouvy poradil straně, kterou zastupoval, jak to narafičit, aby se z té smlouvy nemuselo mnoho platit, a pak to sám píchl eráru, aby shrábl svůj podíl z pokuty. Každý si může představit, jak blízko je od tohoto výdělečného udavačství k vyloženému vyděračství. Rádi bychom viděli, kdyby naši občané v zájmu státu netrpěli nikde a nikomu jakoukoliv daňovou zpronevěru; ale nepřáli bychom si, aby je erár a s ním sám náš stát vychovával k řemeslnému denunciantství. Tím by se vytvořila tuze ošklivá třída lidí, která by mohla přímo gangstersky terorizovat své spoluobčany. Lepší daňovou morálku, to ano; ale ne za cenu mravnosti lidské a občanské. Takto by si finanční úřady republiky získaly zásluhu svrchovaně pochybnou.
Lidové noviny 29. 11. 1935
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.
