"Franto, padla,” křikl najednou káravý hlas z dílny; Franta se lekl, že ani nedořízl, a s námahou vyndával pilu z nakrojeného prkna. Tu jsem pochopil, že "padla” je vyšší, přímo metafyzický rozkaz, a že by se stalo něco hrozného, kdyby Franta dořízl; že jsou i v této rozklížené době zákony, jež mají božskou a mystickou platnost, závaznost i autoritu; i nemohl jsem jinak, sklonil jsem se před imperativní mohutností slova "padla” a položil jsem nakousnuté péro i s nakousnutou myšlenkou. Ano, "padla”, to je posvátny zářez ve dni, posvátnější než turecký pátek, židovská sobota a křesťanská neděle. "Neznesvětíš doby nepracovní” nebo tak nějak.
Lidové noviny 7. 7. 1923
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.
