Vzpomněl jsem si při nich, co se nedávno přihodilo panu V. Č., známému českému publicistovi. Přišel do naplněné tramvaje; a tu vám vstalo pěkné mladé děvčátko a nabídlo mu své místo. Dobrý publicista se nejprve hrozně začervenal a pak si sedl jako zařezaný. Byl to patrně jeho okamžik první pavučiny. Tehdy si neodepřel pisatel těchto řádků jistou škodlibou radost. A nyní si představte, že jemu, který se cítí v nejútlejším květu mladosti, který těch svých pár stříbrných vlasů považuje za hříčku přírody, který ještě někdy sní o hře ve fazule a tak dále, jemu že přinesla pošta jmenování – za protektora studentských majáles. Ne za zábavního výbora, ani za předtanečníka, ale za protektora. Není-li tohle pořádná první pavučina.
Lidové noviny 25. 4. 1922
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.
